Cesta na výstaviště pohodlně vyznačená vždyť je to od Prahy "za humny". Kruh číslo 2 kde byli posuzováni čínanci paní rozhodčí Olgou Dolejší byl umístěn hned u vrat promrzlé haly, takže odpadlo jeho hledání a případné počáteční zmatky. Naši pejsci šli na řadu po bišoncích a coton de Tulearech kolem 10 hodiny. Posuzováno bylo 6 naháčků bez srsti a 5 labutěnek, což na krajskou výstavu zřejmě není zlé, protože v kruhu posuzovaných skupin bylo početnějších pouze plemeno ši tzu (14 pejsků). Malá statistika v kruhu č. 2: bišonek (3), coton de Tuleár (3), čínský chocholatý pes bez srsti (6), čínský chocholatý pes osrstěný (5), jorkšírský teriér (8), ši-tzu (14), francouzský buldoček (3), mops (5), bostonský teriér (2). V hale s naším kruhem vládla zima...zima...zima. Samozřejmě není léto, takže co bychom asi chtěli. Sluníčko naštěstí od rána překrásně hřálo a tak se ke konci výstavy trošku oteplilo. V kruhu byla betonová podlaha, přes kterou napříč ležel pruh červeného koberce. Chudáci jorkové, ti přes ohnuté rohy celou dobu trénovali agility. Naštěstí milý přístup paní rozhodčí k pejskům i páníčkům dal k radostné spokojenosti většiny vystavovatelů všemu hezkou náladu. Beggynka nám udělala radost i přes její oblíbené poskakování, to když se dostala do závěrečného boje 4 pejsků o vítěze plemene, který s přehledem vyhrála pí Nosková. Její pejsek-beton nebeton, zima nezima, koberec sem, koberec tam, podal sebevědomý výkon. Podle katalogu bylo přihlášeno 356 pejsků a naháčci se mezi nimi rozhodně neztratili.