Na tuto výstavu jsem se moc těšila. Jednak proto, že se jednalo o poslední tuzemskou výstavu v tomto roce a navíc, protože jsem věděla, že sama vystavovat nebudu a vše si konečně v klidu užiju. Výstavu jsem tedy pojala jako nedělní výlet se štěňátky Irwinem a Jokime, která se budou vystavovat až v příštím roce. V Praze bylo po dešti a téměř na celém území byly hlášeny přeháňky. Značné ranní překvapení mě čekalo už asi 20 km za hlavním městem. Všude byla zasněžená tráva, o něco dál i stromy a auta přijíždějící z Benešova. Místy byla i pořádná mlha, a tak jsem váhala, nemám-li auto raději otočit nazpátek. Ale pak se vše začínalo zlepšovat. Na cestě do Českých Budějovic mě ještě čekala pořádná objížďka přes vesnice a pole a na zpáteční cestě byly objížďky dokonce dvě. Na výstavišti lehce mžilo a byla pořádná zima. Venkovní teploměr ukazoval jeden stupeň nad nulou. Samozřejmě, že se posuzování naháčů odehrávalo v hale - pěkně v suchu na mramorové dlažbě. Bylo zde čisto, ale dost chladno. Těsně za sebou byly vytyčeny tři výstavní kruhy a číňánci a peruáni měli  prostřední. Myslím, že to pro mnohé pejsky byla smůla, neboť úplně ze všech stran byli lidé i psi. Uprostřed každého z oněch tří kruhů byl vhozen kus koberce, se srolovanými a zohýbanými rohy, každý v jiné barvě. Ten náš byl čtvercový, asi 2 x 2 metry velký, tudíž si nedovedu představit, jakou funkci měl vlastně plnit. U vedlejšího kruhu, kde se posuzovali boloňáčci, cotoni, havaňáčci, maltézáčci a pekinézové (tedy samí dlouhosrstí a většinou i bílí) praskla jako naschvál trubka u topení a voda se valila dovnitř ringu. Posuzování bylo na chvíli přerušeno a organizátoři vodu zastavili a vymetli ven. Pochopitelně, že se to nepodařilo uklidit dokonale, a tak, kdo uchoval suché nohy svých svěřenců při venčení v mokré trávě, nyní již neměl šanci. Bylo mi majitelů těch urousaných stvoření moc líto. Po této nehodě se položení našeho kruhu začalo jevit jako výhodné.

Velmi mě překvapila neobvykle nízká účast u variety powderpuff - pouze 10, zato naháčků bylo přihlášeno rovných 30. Posuzovala paní ing. Ivana Síbrtová a jak jinak, jako vždy klidná, vyrovnaná a se stálým úsměvem ve tváři. Na rozhodování si nechávala dostatek času a svůj verdikt říkala nahlas. V kruhu chyběl stolek na posuzování psů, takže se vše odehrávalo na zemi, což zřejmě bylo, zvláště pro ty bázlivější, výhodou. Čekalo nás také překvapení, a to v podobě nahé fenky manželů Fritschových Oriental Jokes Aphrodite, kterou jsme již dlouho na našich výstavách neviděli, neboť se starala o štěňátka. Právem dostala CAC, a tak splnila podmínky pro udělení titulu český šampion. Zvláště její nezvykle dlouhá vlající hříva byla prostě neodolatelná. Nahému Griffinovi Modrý květ by se CAC také moc hodil, ale skončil na druhém místě. Po ošklivém prázdninovém úrazu (psík byl sražen autem) má stále ještě problémy s rychlejším pohybem a bylo moc smutné, že se na místě našli i tací, kteří se tomu škodolibě smáli. U osrstěných psů se ve třídě šampionů utkal Arees s Doylem. Ač by se dalo teoreticky předpokládat vítězství Areese, Doyel se předvedl v tak mimořádné formě, v jaké jsem ho já osobně dosud neviděla. Jednak se zlepšil v srsti, ale jeho nádherný pohyb a vitalita, která z něj vyzařovala ho zcela oprávněně posunuly na místo vítěze.Temperamentní Henk Modrý květ měl také svůj den, a tak si kromě CACe ve své třídě odvezl i CACIBa. U nahých fen v mezitřídě měla paní rozhodčí přetěžké rozhodování, a po té, co pořadí přece jen určila, raději ani nezadala titul. Tato neděle však byla obzvláště šťastná pro manžele Toupalovi, jejichž osrstěné fence Anabuco jsem moc přála získaného CaCe. Zabodovala zde však také jejich mladá fenka Besamella Avokaduh, která si kromě CAJCe odvezla i BOBa. Výstava byla opravdu podzimní, ale myslím, že se vydařila.

Nádhernou perličkou pak byla ještě cesta k výstavní kanceláři. Protože všude bylo obrovské množství neskutečně klouzavého bláta a k některým stánkům, které nebyly přímo na silnici, se později nedalo ani bezpečně dostat, postihl podobný problém i výstavní kancelář. Kdo zná travnatou plochu, kterou je před vstupem dovnitř potřeba projít, nepoznal by to tu. Před bahnem, které sahalo až po kotníky, se nás pořadatelé pokusili ochránit šikmo položeným dlouhým pruhem koberce (Třeba to byl ten, který chyběl u nás v hale. Pokud to bylo tak, bylo moudré ho na tu pohromu obětovat.) Byl to skvělý nápad, neboť jedině tak bylo možno cestu zdolat suchou nohou. Jdete-li však po koberci položeném na blátě, boří se vaše nohy naprosto normálně, ale koberec je chrání. Připadala jsem si velmi nejistě, jako na vratké palubě mořské loďky. Bylo to ale tak fascinující, že jsem si cestu schválně prošla ještě jednou tam a zpět

13.10.2002 - Ilona Dandanová

Posuzovala: Ing. Ivana Síbrtová (ČR)

Čínský chocholatý pes osrstěný

Čínský chocholatý pes bez srsti

Oriental Jokes Aphrodite splnila podmínky pro udělení Českého šampiona a stejně tak i Kikiana Kitiko od Zlaté Samanty, na kterou přešel potřebný CAC po Amandě, která už českou šampionkou je.