Národní výstava

Ostrava 1. dubna 2001

Čtyřicet tři přihlášených čínských chocholatých psů na národní výstavu v Ostravě (19 labutěnek a 24 naháčů) bylo jistě překvapením pro pořadatele i pro vystavovatele. Tradiční národní výstava patřívala k těm, na které se jezdilo „dodělávat“ šampionáty, protože větší dálka moc lidí k účasti nelákala. Jenomže v dnešní době, jak se zdá, není nikde před číňany jisto. Pořadatelé změnili (což je samozřejmě jejich právo) původně avizovanou posuzovatelku Libuši Ubrovou za Zdenu Jílkovou a našemu plemeni vyhradili samostatný kruh v hale C ve střední části. Proč vám to popisuji tak detailně? Jednoduše proto, že střední část haly C znamenala první patro bez výtahu a tudíž pro vystavovatele ranní rozcvičku formou vzpírání klecí, přepravek a všeho potřebného po schodech do patra. Bylo jen málo otrlých, kteří při nečekaném olympijském výkonu nevypustili nějaké jadrnější slovo. Náš kruh s číslem 13 v kombinaci s datem 1. dubna se ukázaly být předzvěstí pro aprílový žert, který tu probíhal od rána (výstava) až do odpoledne (bonitace). Jen kdyby to všichni jako vtípek mohli doopravdy brát! Lesklá dlážděná podlaha bez koberce donutila i otrlejší z nás, počítám se mezi ně, vynechat elegantní výstavní obutí a sáhnout po gumových podrážkách běžných mokasín či tenisek, které jako jediné mohly vystavovatele zachránit před pádem na matičku Zemi. Roh místnosti se dvěma stěnami byl poněkud vysunut vpřed do kruhu, takže při předvádění v pohybu vystavovatelé chtě nechtě opisovali se svými psy jakýsi šišoid, pokud chtěli získat alespoň pár centimetrů prostoru navíc. A ještě ke všemu stál stůl pro rozhodčího v jediném volném rohu hned u vchodu na výstavní plochu, čímž vzalo za své poslední rozumné volné místo. Ve třídě otevřené se sešlo sedm osrstěných fen a jejich majitelům opravdu nebylo při hromadném pohybu co závidět, stejně tak jako nakonec finalistům o BOB (viz níže).

Paní rozhodčí Jílková hned od rána nasadila vysokou laťku v posuzování. Jak sama po výstavě řekla, číňanů už je dost a jen jistá benevolence jí zatím zabránila udělit i známky dobré. Většina tříd tedy skončila kombinací výborných (23x) a velmi dobrých (14x). V přísném duchu probíhala většina posuzování. Když ve čtyřech třídách první jedinci obdrželi ocenění V1 bez titulu, za svými zády jsem z davu diváků zaslechla typicky česky vtipnou poznámku: „Asi mají málo cen pro vítěze!“ Snad největší Waterloo bylo ve třídě mladých u psů bez srsti (jediná známka výborná, jinak VD) a ve třídě otevřené, také u HA psů (oba VD). Mezi perličky patří soupeření ve třídě vítězů hairless psů, kde nastoupil Ch. Arnold Malyshka Airin ing. Brychtové proti jejímu vlastnímu odchovu Ch. Arigaovi z Haliparku (touto cestou děkuji manželům Dostálkovým za jejich péči o „Alfa“ i za jejich neuvěřitelnou vytrvalost v absolvování výstav a přeji jim oběma hodně zdraví.) Zajímavé bylo také vystoupení interšampionky Gwendy od Zlaté Samanty ve třídě otevřené. S pěti dalšími fenami si poradila hravě a s tolik pro ní typickým vrtěním ocásku. Jen Evitu Modrý květ skutečně porazit nemohla, neboť ta v současné době nemá mezi fenami labutěnek konkurenci. Moc smutní asi odjížděli slovenští vystavovatelé, protože všichni jejich psi dostali velmi dobré ocenění, přestože na Slovensku občas získají i tituly. „Sestrovražedné“ boje nastaly ve třídě mladých hairless fen (Gessi Modrý květ V2, Gerrya V3) a v mezitřídě (Felicita Modrý květ V2, Frencis V1, CAC). Už ráno, když jsem si prolistovala katalog jsem řekla, že tuhle konkurenci bych jako rozhodčí posuzovat opravdu nechtěla. Však také bylo vítězství kterékoliv z uvedených fen jen věcí náhody a subjektivního pohledu posuzovatele, neboť jsou jedna lepší než druhá. Tím se stávají naše výstavy zajímavější a jejich výsledky nepředvídatelné.

Do soutěže o vítěze plemene - BOB (titul Národní vítěz se bude zadávat na podzim v Brně) nastoupila obligátní skupinka vítězů – Arees Pupo-Haichi, Ch. Clliv Modrý květ, Evita Modrý květ, Amanda Hvězda z Podmok, Arden Solutre Pazzda, Ch. Arnold Malyshka Airin, Frencis Modrý květ a Kikiana Kitiko od Zlaté Samanty, v níž chyběl Doyel Modrý květ, Akim Hvězda z Podmok a Angelika Nezkrotná markýza, kteří skončili s V1 bez titulu. Paní rozhodčí si všechny psy nejprve prohlédla v postoji a potom za pohybu po kruhu postupně vyřazovala jednoho po druhém. Nakonec v kruhu zůstala Amanda Hvězda z Podmok (HA) se svým otcem Arnoldem Malyshka Airin (HA) a po stejném americkém tatínkovi (Gingery´s  Krimson ´N´ Clover) pak Evita Modrý květ (PP) a Arden Solutre Pazzda (HA). Zajímavostí také je, že, kromě importovaného Arnolda, měli všichni tři „finalisté“ matku ze stanice Modrý květ. Po krátké úvaze padlo rozhodnutí paní Jílkové do středu pole (obrazně i doslovně) – vítězkou se stala elegantní, po tatínkovi puntíčkovaná, Amanda Hvězda z Podmok. Blahopřeji i majitelce i chovatelce.

V odpoledních finálových soutěžích nás pod vedením Magdaleny Hudákové skvěle reprezentoval pár labutěnek ve složení Apollo Nezkrotná markýza a jeho maminka Gwendy od Zlaté Samanty. Rozhodnutím posuzovatele Karla Hořáka „náš“ pár obsadil ze silné konkurence výtečné třetí místo, byl zvěčněn kamerou na videokazetu (k zakoupení bude u pořadatelů výstavy) a dostal pohár, koš Delikan a majitelka kytici. Závěrečné soutěže měly tentokrát opravdu vysokou kvalitativní úroveň – veliké poháry pro vítěze, krásné kytice pro všechny rozhodčí i vítězné majitele, koberec v kruhu, natáčení na videokazetu. Ve veteránech pak ještě soutěžila Teufelchen Lovely-Schezabel paní Chlpíkové, v mladých Arees Pupo-Haichi pí Noskové a Amanda Hvězda z Podmok Ing. Čtyroké v mladých a v IX. skupině FCI. Ačkoli jim finálové štěstí už bohužel nepřálo, v každém případě byli naši číňánci zase vidět a to je dobře.

Ing. Libuše Brychtová (2.4.2001)

Posuzovala: Zdena Jílková (ČR)

 Čínský chocholatý pes osrstěný

Čínský chocholatý pes bez srsti