Šampion šampionů ČR 2004
(Champion of Champions CZ 2004)

Akce s názvem šampion šampionů, jež se řadí do kategorie nejprestižnějších soutěží psí krásy, probíhá pod stejným či podobným názvem v řadě zemí Evropy. Má různá pravidla i průběh, hodnotí se rozličnými způsoby v rozmanité konkurenci psů, ale pokaždé má shodný cíl. Vybrat jediného nejkrásnějšího psa, což není právě snadný úkol. Podívejme se nejprve trochu do zahraničí.

 Maďarsko
V Maďarsku je soutěž šampionů otevřená pro jakékoliv psy s titulem interšampiona, národního šampiona nebo maďarského šampiona mladých. Probíhá jako jednodenní výstava, vypsána je pouze třída šampionů psů a fen, vítěz plemene postupuje do soutěže ve své skupině FCI, vítěz skupiny FCI = BIG získá titul Šampion šampionů, vítěz BIS se stává Psem roku. V porotě najdete renomované zahraniční rozhodčí a to povětšinou takové, které v průběhu roku v Maďarsku vůbec nebo příliš často nepotkáte. Soutěž BIG nikdy nehodnotí stejná osoba, která posuzovala plemeno v kruhu a vítěze BIS vybírá kompletní porota pomocí bodování. Systém je velmi otevřený, výstavy se každoročně účastní přes 400 šampionů v nepředvídatelné mezinárodní konkurenci.  (Podívejte se více: 2002, 2003, 2004)

Polsko
V Polsku je přístup velmi podobný maďarskému, včetně vstupních podmínek (jedinec musí být šampion) a otevřené účasti zahraničních majitelů. Jen posuzovatelé jsou výhradně domácí. Od roku 2003 zavedli v Polsku podobný systém soutěže který používají na Slovensku, t.j. losování a náhlá smrt. Z jednotlivých plemen postoupí do finálové skupiny vítěz plemene (zadává se tu i platné CWC!), ze skupiny FCI postupují rozhodnutím jednoho rozhodčího tři jedinci, dva dostanou tzv. divokou kartu, aby doplnili počet finalistů na losovatelných 32. Soupeři se navzájem losují po každém kole! Je to nervy drásající drama pro handlery i psíky, ale atraktivní podívaná diváky.

Slovensko
Pro účast ve stejné soutěži na Slovensku je třeba získat titul interšampion nebo národní šampion členské země FCI, zahraniční účastníci musejí být držiteli titulu Slovenského šampiona krásy. I pro zahraniční účastníky otevřená soutěž probíhá v první fázi posouzením a výběrem psů, ve druhé pak způsobem „náhlá smrt“ s výběrem jen jednoho ze dvou proti sobě vylosovaných soupeřů. Složení sboru rozhodčích bývá pestré a atraktivní, akci doplňuje reprezentační ples, čímž je o celkovou úroveň opravdu noblesně postaráno. Více v reportáži viz titulek.

A co my?
V Čechách mohou soutěžit pouze psi majitelů s trvalým bydlištěm v ČR, zapsaní v české plemenné knize, kteří sbírají po celý rok body za svá umístění výhradně na českých národních a mezinárodních výstavách. K bodům je započítáván i koeficient zohledňující počet jedinců soutěžících v daném plemeni. Žádný splněný šampionát není podmínkou. Majitelé navíc nesmějí zapomenout svého psa se získanými body včas přihlásit. Ze sečtených bodů vznikne konečné pořadí prvních pěti psů v každé skupině FCI a jen vítězové jednotlivých skupin automaticky postoupí do soutěže o titul šampiona šampionů. 

Různýma očima
Běžný divák mohl být s průběhem soutěže hodně spokojen. Prostředí Top hotelu Praha je zajímavé i dostatečně odpovídající prestižnosti akce, výzdoba hlavního sálu nenechala nikoho dlouho váhat, co se zde bude dít, na plátně bylo možné sledovat kromě reklam sponzorů i část programu, míst k sezení se našlo dost a pro občerstvení nikdo nemusel chodit příliš daleko. Moderátor Václav Žmolík odvedl profesionální práci, jako již minulý rok. Program nevázl, stále se něco zajímavého dělo a atmosféra odpovídala převážně odbornému složení publika, jež umělo ocenit krásné psy bez výjimky. ČMKU přidala na stěnu svou velkou vlajku včetně znaku FCI. V místnosti pro přípravu psů probíhalo po vyhlášení jednotlivých skupin FCI fotografování všech psů postupně.

Vydařená reklama
Záměr, práce a vynaložené prostředky sponzorů se jistě zhodnotily. Však by bez jejich přičinění akce neproběhla. Pořadatelská agentura, pověřená přípravou akce, odvedla svou práci ve všem, co bylo třeba. Loga sponzorů visela tak, aby je nešlo opominout, sál byl dobře ozvučen, osvětlen i vytopen, akci se věnoval dostatečný počet zástupců médií, které přilákala jména několika známých osobností (moderátor Jan Rosák i se psem, modelka Kateřina Stočesová, zpěvačka Šárka Vaňková, kytarista L. Brabec, v porotě ředitel pražské ZOO Petr Fejk a pod.). O publicitu v cílové skupině kynologů bude jistě dobře postaráno. Vynaložit prostředky na akci bylo velmi účelné, jen mi nějak unikl důraz na ryze kynologickou stránku věci.

Mušky na kráse
Někdo by si možná myslel (a já v to doufala), že se do dalšího konání soutěže dá za celý rok ledasco vylepšit. Něco se opravdu podařilo (například stupně pro vítěze měly dobrou výšku a proto se obešly bez "nájezdové rampy" pro psy). Jenže na můj osobní vkus tu mnoho maličkostí, které zbytečně kazily celek, beze změny zůstalo. Stupně byly nižší, ale pro změnu postavené blíže u sebe, takže majitel psa musel ze zákulisí na plochu buď proklouznout přímo za zády moderátora nebo se procpat mezi stupni, což byl pro takového bernardýna docela husarský kousek. Na pódium, jehož délka ani prostorová orientace nedoznala změn, přibyly květináče, které pak překážely fotografům, kteří se snažili seč mohli, aby jim psí šampioni na fotkách "nevyrůstali" z květináčů :)) Porota (ryze česká, vyjma ing. Štefana Štefíka, prezidenta SKJ, z části laická, složená z osobností...), kromě toho, že opět seděla bez jakýchkoliv stolků pěkně na suchu a bez jakéhokoliv občerstvení, byla ke všemu posunuta ze středu sálu na jeho levou stranu, takže sice viděla na třetího až prvního psa na pódiu, zato kdyby se snad chtěla ještě jednou podívat na zbylé dva (čtvrtý a pátý), musela by si krk ukroutit. Totéž ovšem potkalo diváky na pravé straně od pódia, kteří pro změnu bez otočení na své židli neviděli na druhého umístěného a na vítěze! Ten byl nejen téměř za jejich zády, ale z pohledu fotografů také zakryt pultíkem moderátora i jeho osobou (za to pan Žmolík samozřejmě nemohl). Ostatně podmínky práce novinářů a fotografů přímo na místě též nedoznaly změny a ani diváci, kteří jen seděli na svých místech, by bez promítacího plátna nic moc neviděli. Na rautech je obvykle označeno pár stolů pro VIP hosty (míněno zahraniční hosty, rozhodčí a vážené osoby) tak, aby tito nemuseli stát nebo shánět místo kde se dá ...  No, ještě by se ledasco našlo...

Finalisté
Soutěžící majitelé se psy se docela radovali. K přípravě čtyřnohých krasavců jim sloužil samostatný sál se stoly a židlemi, na pódium to měli kousek zadní chodbou (i když z programu bohužel zase nic neviděli - a přitom by to napravil alespoň kabel a monitor, pominu-li fakt že v zákulisí se dalo jen zhruba odhadovat, co se děje v sále) a čekaly na ně mírně skromnější ceny od sponzorů než loni, zato opět krásné poháry věnované Českomoravskou kynologickou unií (ČMKU). Na své umístění obdrželi úřední certifikát, měli nárok na vstupenky a samozřejmě přístup na velký slavnostní raut. Mírně nepříjemné bylo, že do sálu pro přípravu psů se dalo chodit volně jako na pouť a tak tu chvílemi nebyla nouze o hotelové hosty ani o děti, které měly touhu pomuchlat si načesané psí krasavce. Copak to asi udělalo s některými majiteli po několika hodinové šichtě s přípravou psa... ?

Naši naháči
V IX. skupině FCI jsme měli letos v první pětce vůbec poprvé v historii dvojí zastoupení. Na čtvrtém místě stanul čínský chocholatý pes bez srsti Jch. Kevin Modrý květ Jitky Pacinové (chov. J. Pospíšil) a na pátém místě čínský chocholatý pes osrstěný Ch. Cody z Haliparku ing. Brychtové a S. Jansy (chov. L. Brychtová). Lepší množstevní skóre ve své skupině FCI měli už jen bíglové, kteří uspěli hned čtyři (loni jich ale bylo na prvních místech všech pět!). Zajímavostí je, že Kevin je nejmladším čínským naháčem, který se kdy dostal na bodované místo ve finále (je mu teprve 21 měsíců) a Cody z Haliparku pro změnu historicky nejúspěšnější labutěnkou této soutěže, neboť z labutěnek se nejdále dostala jeho babička Ich. Gwendy od Zlaté Samanty Jitky Hořákové a to na 6. místo v roce 1999 následovaná Ich. Evitou Modrý květ, která byla v roce 2001 sedmá. 

Perličkou je, že ani já s Codym ani Jitka Pacinová, jsme v roce 2004 vůbec nejezdili na výstavy s tím, že se chceme nějak cíleně umístit na šampionech šampionů. Jitka má svého prvního pejska a k přihlášení do soutěže jsme jí téměř uvrtali a já jezdila na domácí výstavy na výslovné přání Stáni Jansové, ale podle pravidla "kam to šlo" a s tím, že bude-li ve stejný termín někde v zahraničí zajímavější výstava, pojedeme tam, protože Cody na to má (však byl Cody třeba místo v Budějovicích na třech výstavách v Budapešti). Velikou roli hrálai  náhoda, štěstí a souhra okolností. Ať tak či onak, na konci roku by ani jeden z čínánků nestál na stupních, kdyby nebylo nejen získaných titulů (viz poděkování rozhodčím), ale především všech ostatních majitelů s číňánky, kteří na výstavy celý rok jezdili v takovém počtu. Každičký jediný přispěl našim pejskům čtvrt bodíkem za účast a podílel se tak na tom, že se na stupně vítězů těsně za sebou dostal naháček i labutěnka. Moc vám všem děkujeme! Naše poděkování patří také rozhodčím, kteří se na našich výsledcích podíleli zadáním bodovaných titulů v průběhu roku. Byli to: O. Dolejšová, K. Hořák, Z. Jílková, M. Marušková, Mgr. B. Ovesná, P. Řehánek, S. Seymoure (Austrálie), L. Ubrová.

Závěrem tohoto výčtu musím ještě poděkovat Martinovi Bastlovi, který mi pomohl Codyho nejen připravit, ale celé odpoledne i večer venčil, česal ho a dohlížel na naše věci. Bez něj bych to nezvládla a Cody by neměl tak milou společnost. Děkuju Martine!

* Pro úplnost ještě dodejme, že z doslechu tušíme o šestém místě fenky peruánského naháče (snad Caqueta Illapa Pazzda), ale bez oficiálních výsledků, které nebyly k dispozici ani v Top hotelu v průběhu akce samotné, se k podrobnějším informacím nelze dostat.

Nejlepší nakonec
Přehlídka českých psích krasavců i letos splnila svůj účel a jména, teď už slavných vítězů, jsou veřejně známá. Šampionem šampionů 2004 se stal maltézský psík Peper Man Mary Evan Moniky Kupicové a Nejsympatičtějším psem, stejně jako minulý rok, zlatý retrívr Alex od Hradu Veveří pana Maki Risto ze Žďáru nad Sázavou. Nepochybuji o tom, že i mezi ostatními finalisty by si svého favorita vybrala většina z vás. Sláva vítězům, uznání všem, kteří se do soutěže zapojili a poděkování bez výjimky pro ty, kteří do Top hotelu přijeli! 

09.01.2005 - Text: Ing. Libuše Brychtová; Foto: Ing. Hanuš Brychta