Šampion šampionů ČR 2005 - reportáž a fotky
(Champion of Champions CZ 2005 - report and photos)

Kompletní výsledky - Results - na naší stránce Šampion šampionů 2005

Šampion šampionů ČR – výstava, soutěž nebo show?

Trocha historie
Soutěž s názvem šampion šampionů vznikla na podnětu mezinárodní kynologické organizace FCI před deseti lety. První ročník se konal roku 1996 proto, aby členské země FCI mohly vyslat své oficiální delegáty (nejlepšího psa z každé skupiny FCI) na první Světovou soutěž šampion šampionů FCI do Basileje v roce 1997. Sem se mohli do druhé, otevřené části soutěže přihlásit i národní šampioni a interšampioni z celého světa. Otevřenost soutěže se stala pravidlem platným i pro World Supreme Superior FCI 2002 v St. Gallen a 2004 v Bratislavě. Základní zásadu, a to, že v soutěži šampion šampionů soutěží psi s titulem národního šampiona nebo interšampiona, dodržuje většina zemí, byť se obvykle liší následný způsob výběru absolutního vítěze. V Čechách nebyla podmínka jakéhokoliv splněného šampionátu nikdy zakotvena. Soutěž probíhala na základě bodovacího systému pro umístění psa v majetku českého majitele na českých výstavách za jednu výstavní sezónu (tabulka s danými body za tituly a umístění v BIG do pátého místa plus ¼ bodu za každého v plemeni přihlášeného psa). Mělo to svou logiku, pozitiva i negativa. Systém je až od začátku zcela uzavřený, nepřístupný pro psy ze zahraničí. Jde tak o ryze „Českého šampiona šampionů“. Protože ale soutěžící psi žádný titul šampiona mít nemusejí, možná by byl na místě třeba název Česká výstavní liga se zadáváním titulu Pes roku, protože ve skutečnosti nejde o šampiona šampionů.

Co a jak se měnilo aneb jaká byla minulost ?
Do roku 2000 pořádala soutěž ČMKU. Pětice psů s nevyšším počtem bodů sečtených za kalendářní rok v každé FCI skupině zvlášť, byly pozvány na samostatné finále soutěže, kde je tři mezinárodní rozhodčí (i zahraniční!) posoudili stejně, jako na každé jiné výstavě. Dělo se tak obvykle po mezinárodní výstavě psů v Brně v únoru následujícího roku. Definitivní pořadí bylo stanoveno podle momentální kondice psa a síly konkurence bez ohledu na to, s kolika body v jakém pořadí pes do finále postoupil. Začínalo se od nuly. Klidně se mohlo stát, že první postupující skončil třeba čtvrtý a pátý mohl vyhrát. Soutěžilo se vlastně dvakrát. Celý rok na výstavách a pak ještě jednou ve finále. Klady a zápory si jistě domyslíte sami...

Současnost
Od roku 2001 změnila soutěž pořadatele, ČMKU se stala jen vyhlašovatelem a její úloha víceméně končí kontrolováním bodů z výstavní sezóny u přihlášených psů, sestavením nominace, rozesláním pozvánek a předáním pohárů (pravdou ale je, že bez pracovníků ČMKU v zákulisí by se akce těžko obešla! Za to jim jistě patří poděkování). Finálový večer byl zorganizován jako slavnostní vyhlášení pořadí na prvních pěti místech ve skupinách FCI bez soutěže a jen vítězové skupin se na dálku předvedli vícečlenné porotě, která z nich vybrala vítěze – šampiona šampionů. Akci zůstal název, ale její náplní byla přehlídka nejkrásnějších psů doplněná o kulturně-společenský program zpěváků, bavičů a známých osobností. Nápad je to vynikající a z pohledu sponzorů dokonalý. Lze mu tak jen tleskat. Zájem médií je nesporný a roste rok od roku. Jen skutečná kynologie se krok po kroku stává mezi VIP hvězdami Popelkou...

Budoucnost?
Majitelé psů se zachovali logicky. Začala honba za body, které znamenaly co nejlepší výsledné umístění. Vynechat v konkurenčně silných skupinách FCI jedinou výstavu se rovnalo ztrátě šancí. Sílil tlak na změnu systému bodování, protože málopočetná plemena musela finálovými umístěními v BIG dohánět započítávané ¼ body u početnějších plemen. A stalo se. Pro rok 2005 se ¼ bod začal udělovat pouze za psa ve stejné třídě a k tomu bylo vyhlášeno, že nejlepších pět psů bude opět soutěžit. Tím ovšem pro změnu získala výhodu plemena, kterých jezdí na výstavy málo a BOB mají z každé výstavy téměř jistý. K úpravě nominačních pravidel došlo až v průběhu výstavní sezóny a změna počtu udělených bodů pro finále vyplynula na světlo světa až při vyhlašování výsledků po soutěži prvních pěti skupin. Zda šlo opravdu o změnu pravidel, o chybu z nedostatku kompetencí nebo o nedorozumění při sčítání bodů, to není veřejně známo (a asi nikdy známo nebude). Jedno je však nesporné. Soutěž má vážnou vadu na kráse a až čas ukáže, zda se kynologové spojí a vydupou si další změnu. Doufejme, že rozumnou a takovou, která přinese dlouhodobý efekt.

Praha 7. 1. 2005
V Top hotelu Praha bylo příjemně. Patřičně vyzdobený sál, dobré osvětlení, velkoplošná obrazovka, dlouhé prostorné molo uprostřed sálu, přiměřeně vysoké stupně vítězů, měkce polstrované židle, výjimečně krásné poháry pro majitele psů, rok od roku odborně zkušenější moderátor, dobře zorganizované a plynulé předávání cen. Přidejme ještě solidní účast diváků ve vhodném společenském oblečení, opravdu výtečně oděné vystavovatele s pěkně upravenými psy, početný dav fotografů a žurnalistů a dostaneme obrázek reprezentativní akce, za jakou se není třeba v médiích stydět. Porota pro posuzování soutěží skupin se skládala výhradně z rozhodčích. Přijeli: ing. Štefan Štefík - prezident SKJ (Slovensko), Jaromír Dostál, Josef Němec, Otakar Vondrouš, Dagmar Poláková, Božena Ovesná, Miroslav Václavík, Zdena Jílková, Milan Krinke - všichni ČR. Pro výběr nejlepšího psa se k posuzovatelům přidali ještě tři známé osobnosti kterými byli Gábina Partyšová, Vilém Čok a Lucie Králová a také zástupce sponzora firmy Nestlé Alessandro Zanelli.

Soutěže BIG
V první části odpoledne se představily a zasoutěžily si skupiny FCI I. až VI., večer pak skupiny FCI VII. až X. a skupina XI. pro neuznaná národní plemena, jejíž vítěz o nejvyšší titul nesoutěží. V pauzách mezi posuzováním zazpíval a prohovořil Vilém Čok a Gábina Partyšová, po pódiu se proběhl čuník (mládě prasete divokého, jež je prý současnou televizní hvězdou) a vše doplnil komentářem Václav Žmolík. Mezi soutěžícími psy byli k vidění někteří staří známí, neboť systém umožňuje opakovanou účast i vítězům předchozích ročníků. Divákům se předvedli někteří rekordmani v počtech účastí a úspěchů v soutěži jako například bearded kolie Natterjack Jay Kay Dany Volkové, maltézský psík Paper Man Mary Evan Moniky Kupicové a azavak Ahmar Kel-es-Suf Petra Štěpánka. Majitel azavaka pojal soutěž jako opravdovou show a svého krasavce předvedl v originálním obleku tuarégů včetně šavle, pokrývky hlavy i typického líčení. Zaslouženě sklidil největší aplaus celého publika, které nápadu fandilo. Všichni majitelé psů se oblékli patřičně k významu akce a tak bylo že letos bylo nejvýrazněji vidět, jak se zvedá celková úroveň této společenské akce. Mě osobně také zaujala Lenka Klímová, jejíž fialové šaty daly přirozeně a s elegancí vyniknout tmavému skajteriérovi, Simona Medřická v modrém kostýmku k výmarskému ohaři, Vladimíra Grečnárová v růžovém kostýmu k českému strakatému psu a Marek Vlček, majitel rhodéského ridgebacka, jehož černý smoking nenechal nikoho na pochybách, že je připravený soutěžit naplno. Slušelo to ale všem, takže si diváci opravdu přišli na své. Výborně!

Hádanka pro školáky: 5 nebo 45?
Krizovým momentem se ukázalo být bodování soutěží skupin FCI. Počet veřejně vyhlášených bodů totiž neodpovídal pravidlům uveřejněným na internetových stránkách soutěže a akce byla zralá na anulování po podání protestu. Bodový rozdíl se totiž změnil natolik, že například možnost posunu psa z pátého na první místo zůstala jen teorií. V praxi pak nikde nedošlo k většímu posunu než o jedno místo. Zřejmě díky faktu, že nikdo nebyl za nic prokazatelně zodpovědný a že soutěž byla prohlášena pouze za show, nikoliv za výstavu, se jí podařilo dovést do konce, přičemž body druhé poloviny soutěžního pole nebyly pro jistotu vyhlašovány. Skupiny FCI však poznaly své vítěze a z nichž vzešli účastníci závěrečného souboje o titul šampion šampionů.

Ve skupinách FCI došlo oproti nominacím podle bodů z výstav k těmto přesunům na základě rozhodnutí rozhodčích:

Co mohlo být ještě lépe...
Drobné nápady na zdokonalení by se samozřejmě našly i letos. Na velké plátno by mohly být promítány titulky se jmény psů, pořadí v nominaci skupin a posléze i výsledky, aby se přítomní novináři (hlavně ti kynologií nepolíbení) lépe orientovali. Na Slovensku je to běžná praxe...O tom, že by měla být veřejně k dispozici kvalitní tisková zpráva s nominacemi, údaji o jednotlivých psech a takovými informacemi o soutěži a soutěžících, aby měli žurnalisté do novin co napsat, asi nebude sporu. Do tisku by se pak dostalo víc kynologických informací, které si jinak novináři musejí vymýšlet a tak raději píšou o známých osobnostech, neboť o jejich psech toho vědí víc, než o vítězi soutěže... V zákulisí, kde mají soutěžící k dispozici celou místnost a občerstvení (výborně !) by mohl být monitor nebo televize, aby z akce i soutěžící něco měli. Letos jim reproduktor sice zprostředkovával dění prostřednictvím zvuku, ale jeho hlasitost byla chvílemi k nevydržení (zejména při pěvecké produkci, jejíž nepřiměřená hlasitost vyhnala ze sálu i většinu diváků) až ho nakonec kdosi vypnul, aby šampioni neohluchli dřív, než se projdou po molu. Jak je možné, že se na pódium dostal majitel s úplně jiným psem, než který byl nominován, to je mi záhadou stejně jako to, že si s ním pak přišel na pódium pro ceny, přestože nesoutěžil... Ale to ať řeší ti, kterým to náleží. Kdyby chtěli pořadatelé udělat soutěž BIS divácky ještě atraktivnější a hlavně průhlednou, rozdají porotcům tabulky s čísly a nechají je přidělovat body do BIS veřejně... A bylo by po dohadech.

Finále 2005
Deset psích krasavců (viz výsledky) ve složení bearded kolie, svatobernardský pes, australský silky teriér, králičí drsnosrstý jezevčík, norský losí pes, rhodéský ridgeback, český fousek, portugalský vodní pes, lhasa-apso a azavak se znovu předvedlo porotě, divákům, fotografům i televizním kamerám. Jen jediný z nich mohl zvítězit. Tak jako na všech vrcholných soutěžích psí krásy i tentokrát se porovnávalo neporovnatelné, i tentokrát nakonec záleželo na štěstí, na momentálních sympatiích i náladě jednotlivých členů poroty. Na stupně vítězů se vrátil a titul Šampion šampionů ČR 2005 získal rhodeský ridgeback Ich. Ascot Alta Mirano Marka Vlčka z Ostravy. Nejsympatičtějším psem byla hlasováním po internetu zvolena argentinská doga Akim Barrandovské stříbro Michala Jordy z Kolína. Kromě blahopřání vítězům patří obdiv jistě všem majitelům, kteří v průběhu roku jezdili po českých výstavách a prezentovali své svěřence ve výstavních kruzích. Věřím, že tomu tak bude i příští rok, ale pravděpodobně podle opět změněných pravidel. Nechme se překvapit.

Co dál? Zamyslíte se i Vy?

Moje zkušenosti
Než se pustím do dalšího textu dovolím si zmínit své vlastní zkušenosti s tímto typem soutěže. Na soutěže šampionů jezdím do světa od jejich samotného vzniku a pravidelně o nich píšu obsáhlé články do klubových zpravodajů, kynologických časopisů, magazínů i na internetové stránky. Popsala jsem systémy všech dostupných šampionských soutěží, jejich výhody i nevýhody. Dala jsem všem veřejný návod k dispozici. Stačilo ho jen využít. V letech 1997 i 2004 jsem soutěžila též na klání Světových šampionů FCI a můj čínský chocholatý pes Ich. Akim Hvězda z Podmok se před třemi roky dostal mezi 32 nejkrásnějších psů světa. Ich. Gessi Modrý květ vyhrála titul Šampion šampionů v roce 2004 v Budapešti a čínský chocholatý pes - labutěnka Ich. Cody z Haliparku se stal vítězem Šampiona šampionů 2005 v Bratislavě. Vystavovala jsem zatím šestnáctkrát čtyři různé psy na 11-ti soutěžích šampionů v Evropě. Chci tedy znovu vyjádřit svůj osobní názor, když už deset let moje poměrně podrobné popisy fungujících zahraničních systémů, včetně jejich výhod i nevýhod, u nás nikoho neinspirovaly. Přiznám se, že na argument typu: „On nám nikdo žádné návrhy na zlepšení soutěže neposlal“, jsem za výše uvedených okolností poněkud alergická. Opravdu je ke zveřejněným článkům v odborných kynologických časopisech potřeba posílat kolkovanou žádost, aby si jich někdo z kompetentních osob všiml?

A ještě něco …
V posledních letech jsem čím dál víc kritizovala český systém, ale současně se snažila ukázat na příkladech ze zahraničí, jak a co by bylo možné vylepšit. Jistě vás napadne otázka, proč se moji psi vůbec české soutěže účastnili. Přihlašovala jsem je jednoduše proto, abych na vlastní kůži zjistila jak to u nás v praxi funguje. Neumím psát kvalifikovaně o něčem, co neznám. V počátcích soutěže jsem fandila peruánským naháčům Zuzany Rosové-Mikolin, později čínským chocholatým psům Lenky Fritschové a Jiřího Pospíšila, dělala jsem soutěži každoročně propagaci v chovatelském klubu a jakmile mi to kvalita mých vlastních psů dovolila, zkusila jsem je přihlásit také, přestože bylo více než jasné, že se do finálové pětice dostat nemohou. Já jsem s nimi totiž body na českých výstavách nikdy cíleně nesbírala a jezdila na výstavy převážně do zahraničí. Jestliže se Ich. Cody z Haliparku za rok 2004 dostal na páté místo v IX. skupině, pak to byla čirá náhoda a největší překvapení pro mě samotnou. Skutečností je, že nebýt tehdy 1/4 bodů za počet jedinců v plemeni, seděl by pes doma, ale já bych na soutěži jako divák zase nechyběla. A za rok 2005, kdy byl Cody osmý ze 71 body ze šesti absolvovaných výstav? Dala jsem na slova své kamarádky: „Tak to pošli, vždyť ti o nic nejde.“ Měla pravdu. Skutečnost je mnohdy takhle prostá.

Kde je zakopaný pes českého systému?
Mám za to, že jádrem sporů je přidělování ¼ bodů a více kolový systém soutěžení. Vezměme to po pořádku. ¼ body za každého na výstavu přihlášeného jedince zvýhodňovaly plemena, kterých jezdí na výstavy hodně. Je tam sice těžší získat BOB, ale počty bodů mohly stačit na umístění ve finále CoC i bez jediného umístění v BIG v průběhu roku. Občas nemusel pes u silně obsazeného dostat ani BOB, pakliže získal na více výstavách třeba CACIB nebo i jen CAC. Málopočetná plemena ale musela nahánět i finálová umístění a mnohdy ani to nestačilo. Nově zavedený ¼ bod za psa ve třídě, v níž je pes přihlášen, pro změnu zvýhodňuje málopočetná plemena. Šampionů obvykle ve třídách šampionů přehršel nebývá a získat pak BOB u plemene s jedním přihlášeným jedincem je snazší, než totéž s jedincem u plemene, kde je 80 zvířat rozložených ve všech třídách. A když už někdo tak či tak body ujezdí, proč má znovu vstupovat do rizika, že o své zasloužené ceny možná v další soutěži přijde? Jak situaci napravit? Své konkrétní návrhy sem dopíšu....

Už teď se s vámi těším na viděnou kdekoliv mezi psy, ať jsou šampioni či nikoliv. LB.

Reportáže o soutěži a fotografie z jiných internetových stránek: 
Rhodesian ridgeback Ascot
Chs. Bohemia-Acro
Klikněte a přečtěte si Nominace 2005 - Další informace najdete na webu www.sampion-sampionu.cz
Jací byli šampioni šampionů 2004 ?

Galerie nominovamých a vítězů / Photogallery

Pokud použijete zveřejněné fotografie pro své internetové stránky:
1. ponechte na nich nápis www.nahaci.cz (fotografie jsou chráněny autorským zákonem!)
2.  pošlete nám odkaz na své stránky - zveřejníme ho tady  - Náš e-mail

09.01.2006 - Text: Ing. Libuše Brychtová; Foto ©: Ing. Hanuš Brychta