Mezinárodní výstava (CACIB show )

Nitra - Slovensko (Slovakia)  - 4. listopadu 2007 (November 4th, 2007)

Aktualizováno / Updated: 06.11.2007 - FOTO + text

* 3 317 psů v katalogu
* 56 CCD (29 HA, 27 PP)
* Výstaviště Agrokomplex Nitra, pavilony M2, M3, M4 + M1 na klubové výstavy
* Každý vystavovatel dostal igelitovou tašku s kalendářem 2008, samolepkou Pes v autě, kostičkou pro psa, čokoládou a poukázkou na masovou kapsičku Pedigree
* Katalogy se vydávaly v hale s finálovými soutěžemi
* Desky s čísly, posudky a diplomy v kruhu
* Na dveřích hal visely mapky a rozpisy kruhů
* Ceny pro držitele CAJC a CAC - medaile, pro CACIB kokarda, pro BOB pohár
* 15 zahraničních rozhodčích, 13 ze Slovenska
* Ch. Kitty z Haliparku zahájila cestu za Slovenským šampionem krásy ziskem CAC SK
* Ch. Oliver Modrý květ získal pod vedením Martina Bastla CAC, CACIB i BOB a dostal se u pí Ubrové do finálového výběru v IX. skupině FCI
* Ich. Gessi Modrý květ poprvé soutěžila ve třídě čestné, získala V1 a ve finálové soutěži 3. místo o Nejlepšího jedince třídy čestné.

Poslední letošní slovenská mezinárodní výstava nás přilákala možností zahájit ještě v této výstavní sezóně cestu za slovenským šampionátem krásy. Ráda bych totiž příští rok soutěžila na slovenských šampionech šampionů už s Kitty a Oliverem a k tomu, jako cizinci, slovenský šampionát potřebujeme. Řešila jsem jen otázku, do jakých tříd Kitty a Olivera přihlásit, protože mám díky jejich věku i splněným šampionátům na výběr tři možnosti: mezitřídu, třídu otevřenou nebo šampionů. Zvážila jsem varianty a nakonec oba dala do mezitřídy i s vědomím, že se Reny velmi pravděpodobně ještě potká se svým známým konkurentem Koljou, zatímco Kitty by to snad mohla mít snazší. Do party jsem přibrala i Gessi, které se už se po výstavách stýská a ve třídě čestné by se jí mohlo líbit. Na spolujízdě jsme se domluvili s Jitkou a Martinem, přidala se ještě Markétka Šimečková a v osazenstvu měla být i Veronika s Lestrem, která nakonec nejela. Všichni jsme se měli naskládat do Růženky, kterou už jistě znáte z mojí reportáže z Bosny...

Růženčiny žertíky
V sobotu večer jsem připravila a vykoupala netradiční sestavu. Gessi a Kitty. Čisťounké psí holčičky pak se mnou spaly v posteli a moc si to užily. Jen budíček ve 3 ráno nebyl nic moc. Ve 3.45 ke mě přivezl Honza Šimeček Markétu a ve 4.15 jsme zajížděli do vrat k Jitce ve Vestci. Růženka (na růžovo nalakovaný nákladní Mercedes) udělala mlask a kompletní výbavu, sedm psů i nás čtyři slupla jako malinu. Ranního řízení se k mé radosti ujala Jitka a vyrazili jsme. Při sdělování nových zážitků cesta po dálnici rychle ubíhala. Z ničeho nic uhánějící Růženka potemněla. "Ježíši, co je to?" vykřikla leknutím Jitka. Vrhla se na páčky reflektorů a během chviličky se jí podařilo zapnout alespoň normální světla. Pak se začaly dít věci! Dálková světla přestala fungovat úplně, na zapnutí levého blinkru zhaslo celé auto a při pravém se rozblikaly warningy. Bojovou poradou jsme pojali největší podezření na pojistky nebo na zkrat. Jitka vytáhla po telefonu z postele Michala. Než stihla popsat nečekané dění, vypadl signál. Bezva. Jitka sjela s autem do odstavného pruhu a přemluvila Růženku, aby proboha alespoň výstražně blikala. Byli jsme na tahu. Šikovná Jitka věděla, kde jsou pojistky. Otevřela poklop pod volantem a ejhle... na drátku se tu cosi bimbalo. I technický antitalent by pochopil, že drát bez konce bude někde chybět. Ale kde? Růženka pro změnu odmítla svítit a zkuste hledat chybějící pojistky potmě. Máme přece mobily! Další debatu jsme vedli na téma, čí mobil lépe svítí... Konec kablíku kupodivu nikde nescházel. Dovolal se nám Michal. Ani jeho rozbor situace stav nezlepšil. Jasné bylo jediné. Do Nitry musíme dojet! "Kdy se rozednívá?" snažila se chytit naděje Jitka. V půl šesté ráno jsme jí ještě potěšit nemohli. "Nedá se nic dělat, jedeme", padlo rozhodnutí. Cestou Jitka studovala nové Růženčiny vlastnosti. Kdy zhasíná úplně, kdy rozsvěcí místo blinkru dálkovky, kdy svítí chvilku normálně. Postup slavil úspěch. Růženka si hrála na vánoční stromeček a blikala světly při každém větším drncnutí na dálnici. Asi si umíte představit, jak často to na D1 bylo... Kolem Brna se Růženka ustálila. Byla ochotná svítit dálkovými světly a používat blinkry. Jitka nasadila oduševnělý výraz "vytřeštěná řidička za volantem" a jela jako by bylo vše v pořádku. Od té chvíle mám větší pochopení pro řidiče, kterým divně svítí nebo bliká auto. Třeba jsou v podobné lapálii jako my...

Nitra
Výstava začínala v 9.30, ale my jsme dorazili už před devátou. Slušná kolona k parkování chtěla pevné nervy nebo dobrý nápad a pro ten nemá Jitka nikdy daleko :o)) Ačkoliv vstupní listy obsahovaly katalogová čísla psů i čísla kruhů, nemohli jsme chvíli trefit halu s naším kruhem č. 3. Výstava se totiž konala v několika halách, na dlážděných podlahách s jedním pruhem koberce napříč. Katalogy se vydávaly poblíž hlavního kruhu a plánky kruhů i hal visely jen na dveřích. Přiznejme si, že to nebyla zrovna jednoduchá orientační hádanka. Kolem kruhů bylo poměrně málo místa, ale zvládli jsme rozložit celý tábor co nejblíž našeho kruhu. Konkurence číňánků se sešla velmi pěkná a jako vždy se silnou českou převahou. Kitty byla ve třídě sama, Oliver se měl potkat s Koljou. Poprvé se posuzování plemene ujal pan ing. Róbert Kanás, úspěšný chovatel teriérů (ch.s. Flanagan), kterého bude řada vystavovatelů určitě znát jako výtečného moderátora Bratislavských mezinárodních výstav včetně Evropské 2003 nebo Victora FCI 2004. Vidět jste ho mohli také jako posuzovatele juniorhandlingu i na našich výstavách. Mám za to, že tak, jako jsou rozhodčí od chrtů specialisty na pohybovou mechaniku, jsou rozhodčí od teriérů specialisty na končetiny a mají v oku celkový typ. V Nitře se to myslím potvrdilo a většina majitelů může ve znění posudku svého psa najít důležité věci. Nasazená laťka u číňánků mě osobně nepřekvapila, protože jsem se byla před časem na posuzování tohoto rozhodčího podívat u jiných plemen. Pan rozhodčí je ke psům velmi příjemný, citlivý a důsledný. Nevynechal žádný detail, jeho posuzování mělo jednotný styl i průběh. Moc pěkně se dívalo na konkurenci u hairless psů šampionů, početná sešlost byla u PP mladých fen. Kitty získala tolik důležitý CAC a při soupeření Koljy s Oliverem jsem se i opřela. Martin odvedl s Renym v kruhu perfektní práci. Slovy mé maminky - nemělo to chybu. Oba psi jsou velmi pěkní a kdo se díval a byl soudný, musel vidět, kde jsou rozdíly přidávající pomyslné body Oliverovi. Konkurenci je samozřejmě prozrazovat nebudu, ale těší mě, že je vidí různí rozhodčí. Pěkná konkurence byla také u PP fen s oceněním CAC i CAJC. "Bobika" získal Oliver, pro kterého jde už o čtvrtý BOB v řadě za sebou na čtyřech mezinárodních výstavách! No, jak řekl před dvěma týdny můj manžel: "Cody by se možná měl začít třást o svůj titul nejúspěšnější labutěnky" :)) Zmínit musím i Gessinku, která si po roční pauze zaběhala v kruhu. Chviličku jí trvalo, než si vzpomněla na své umění, ale v pohybu už to byla zase Gessi, jak jí znám a dělalo jí to radost. Jen čas kdyby tolik neutíkal...

Finálové soutěže a cesta domů
Odpolední soutěže se číňánky jen hemžily. Obsazené byly všechny kategorie kromě veteránů a třikrát stáli číňánci na stupních vítězů, to vše doplněno o finálový výběr Olivera paní Ubrovou v BIG. Pokud se nemýlím, zůstali do finále snad všichni majitelé. Jako reklama plemeni jsou takové úspěchy báječné. Díky všem. Best of Day vyhrál greyhound vedený Patrikem Panýrkem, IX. skupinu pudl Jany Vavrouškové, který se umístil i na 2. místě v kategorii juniorů, a Best in Show sky teriér Flanagan Zuccherino zvaný Cukrík. Obě Best of Day i Best in Show posuzoval prezident maďarského kynologického svazu MEOE András Korózs. Balili jsme až po Best in Show a po venčení pejsků vyjížděli domů za tmy. Růženka si rychle vzpomněla na své ranní žertování a Jitka musela přestat používat blinkry úplně, pokud nechtěla jet potmě. Před Brnem mi svěřila řízení a já jsem se mohla osobně seznámit s rozmary růžového autíčka. Žádné blinkry, žádná dálková světla, na páčky raději nesahat, aby svítilo alespoň něco. Po vzoru Jitky jsem zvolila posez "pozor, jde mi o život" a šlápla na plyn. Bylo lepší mít většinu aut za sebou než před sebou. Přišly ovšem momenty, kdy se Růženka asi nudila a poblikávala čím se dalo. "No, ještě začni s ohňostrojem", říkala jsem jí v duchu, "tohle už je okoukaný. Nechceš zahodit výfuk? Ten přece nepotřebuješ? Co takhle klason? Taky by to bylo dobrý..." Růženka, šťastná, že se někdo věnuje výhradně jí, významně zablikala rezervou. A na výraz našeho souznění se zbytek cesty snažila zkoušet mojí nervovou soustavu, neboť se tvářila, že už, ale opravdu už, jí dojde nafta. Vtípek jsem jí nezblafla a tak jsme bez větší úhony dojeli do Vestce. Mě čekalo přeložení holčiček a ještě odvezení Markéty do Měchenic, pak teprve půlnoční cesta domů, krmení i venčení psíků a do ranních hodin psaní výsledků... To byl ale prima víkend! Ten příští budeme soutěžit ve Stuttgartu v Německu... To jsem zvědavá, co nás zase potká...

Čínský chocholatý pes  - Chinese Crested Dog
Rozhodčí/ Judge: Ing. Róbert Kanás (Slovensko - Slovakia)

Fotky, údaje o psech a jejich rodokmeny z norské databáze najdete kliknutím na podtrženou část jména psa...

Čínský chocholatý pes bez srsti / Chinese Crested Dog Hairless

Čínský chocholatý pes osrstěný / Chinese Crested Dog Powder Puff

Final competition:
Best Baby - 2nd place Fatty Divoký měsíc, judge: Radvánszky Katallin, H
Best junior male - 1st place One to Remember de Gabritho, judge: Gabriela Ridarčíková, SK
Best of honour class - 3rd place Ich. Gessi Modrý květ, judge: Milan Bíroš, SK
BIG IX. - final short list Ch. Oliver Modrý květ, judge: Libuše Ubrová, CZ

05.11.2007, foto L. Brychtová, Magda Hudáková (Děkujeme!)+ info www.chinesecrested.no database