Mezinárodní a národní výstava (CACIB + CAC)

2x Stuttgart - Německo (Germany)  - 10. + 11. listopadu 2007 (November 10th + 11th 2007)

Aktualizováno / Updated: 12.11.2007

64. International dog show - CACIB - 10.11. 2007
 3 347 psů / dogs in the catalogue, 19 CCD (Baden-Württemberg winer 2007)
1. National dog show - CAC - 11.11. 2007
 2 404 psů / dogs in the catalogue, 17 CCD (Stuttgart winner 2007)
* Pořadatel: VDH - WEBSITE
* Místo: nové výstaviště Landesmesse Stuttgart (u letiště!) Hala 1 - Pozor !!! Nesplést s původním výstavištěm Killesberg nebo s výstavištěm Stuttgart Sindelfingen! 
* IRAS = Internationale Rassehunde-Ausstellung Stuttgart 2007 - stránky zemského svazu Baden-Württemberg s on-line přihláškami a propozicemi
* Rozhodčí / judges: kromě i nám známých jmen z Německa (Peper, Wiblishauser, Habig, Eberhardt, Pohling, Jungblut, Machetanz, Assenmacher-Feyel, Schicker, Holtorf a jiní), posuzovali ze zahraničí E. Deutscher (A), G. Cox (IRL), T. Hehir (IRL), E. Clerc (CH), E. Bolt (CH), P. Harsanyi (H), Ch. Rossier (CH) a M. Zidar (SLO), Y. Nagler-Magal (ISR), B. Müller (CH), Dr. Jan Nesvadba (CH), A. Korozs (H) a tři další.
* A důležité upozornění: nevěřte rozpisu kruhů v katalogu, pořadí plemen bylo v sobotu v našem kruhu přehozeno!!! 

* Kitty i Oliver získali BOB ve stejný víkend!!!
* Ch. Kitty z Haliparku získala na mezinárodní výstavě BOB u Elsbeth Clerc a umístila na skvělém 2. místě v BEST IN GROUP !!! Thanks a lot to Mr. Walter Holtorf from Germany!!!
* Ch. Oliver Modrý květ získal pod vedením Martina Bastla BOB na národní výstavě a dostal se i do užšího výběru IX. skupiny FCI u rozhodčího Petra Machetanze
* Ich. Gwendy od Zlaté Samanty (prababička Kitty a Lilien) se umístila na 3. místě v soutěži veteránů na mezinárodní výstavě, na národní výstavě se stala za Kitty druhou nejlepší fenou plemene mezi podstatně mladšími fenami a dostala se také do užšího výběru veteránů
* Kitty i Oliver zahájili cestu za německým šampionátem VDH, Gwendy ve svých skoro 12-ti letech dokončila svůj pátý šampionát veteránů !

Před výstavou
Do Stuttgartu mě přilákala dvojvýstava, které mám v oblibě. Při jedné cestě dvě šance na titul, v tomto případě na jeden mezinárodní a jeden národní. Kombinace navržených rozhodčích byla přijatelná, paní Clerc moje naháčky posuzovala několikrát, pan Schicker jen jednou v soutěži párů, a tak jsem Kitty i Olivera přihlásila. Chvíli mi trvalo rozhodování o třídách pro oba pejsky, ale nakonec jsem to riskla a zapsala je do třídy šampionů. Díky internetu odešly přihlášky on-line, jen diplomy šampionů jsem doposlala poštou. Než si organizátoři srovnali on-line přihlášku a poštu, došly mi vstupní listy. Oba do třídy otevřené. Naštěstí jsem byla příliš zaneprázdněná, abych zareagovala okamžitě a během dvou dnů mi přišly vstupní listy číslo dvě, už správně vystavené do třídy šampionů. Až při hledání hotelu pro sobotní noc jsem pořádně nastudovala propozice a zjistila, že výstava se bude poprvé konat na úplně novém výstavišti u letiště. Nicméně hotel manžel našel přes internet vedle jiného výstaviště - Sindelfingen, kde činil rozdíl ceny za pár kilometrů ujetých po dálnici docela znatelnou částku. Pak už jsme jen mohli vyčkávat termín konání výstavy. Rozpis kruhů na internetu sice nenabídl rozpis tříd, ale celkový počet 19 číňánků nevypadal tragicky, protože o pěti z nich jsme věděli, kteří přijedou.

Na cestě
V pátek v půl desáté večer přivezla Jitka Hořáková pejsky (Olivera, Lilien a Gwendy) a Martina k nám, aby se u nás trochu před ranní jízdou prospali a aby Jitka nemusela domů řídit na ránem. Počasí se začalo kazit a když jsem si šla před půlnocí na tři hodiny lehnout já, nepříjemně mrholilo. Budík ve 2.45 mě zastihl ve stavu těžkých mrákot, takže jsem dalších 5 minut jen bez ducha klimbala na posteli a jako už mnohokrát jsem se ptala sama sebe, jestli mám tohle za potřebí. Jenomže vystavování mě baví, takže už zbývala jen káva, nabalit auto, zabydlet v něm pejsky a nic nezapomenout. Na rozdíl od našeho výletu do Lausanne jsem tentokrát vezla papírovou mapu nejen Evropy, ale Německa. Jak prozíravý krok to byl se ukázalo vzápětí. Jitka svou GPS nedovezla, neboť jí potřebovala její drahá polovička a naší mi nedal manžel, protože prý v ní od Lausanne nefungují mapy. Není nad skvělou moderní techniku!  Až později mě napadlo, že bychom se mohli spolehnout ještě na buzolu! Tu vezmu příště! Řidičák mám jen já, Martin zatím ne, a tak mě čekalo 600 kilometrů, z nichž je naštěstí většina po dálnicích. Přes Plzeň na Rozvadov šlo vše dobře, na hranicích se ochladilo na nulu a za hranicemi směrem k Norimberku začal padat sníh. Netrvalo dlouho a na široké dálnici jsem byla vděčná za auto před sebou, které mi alespoň trochu vyjelo koleje. V husté chumelenici předjížděli jen šílenci nebo sebevrazi a já byla ráda, že jsem zvládala ledovou skluzavku někde kolem 60 km/h. Vánice střídala chumelenici, foukal silný vítr a odklízení nestíhali ani jinak skvělí němečtí silničáři. Proti svému zky jsem se příliš nebavila. Sněžení ale časem ustalo, přešlo v déšť a v něm jsme dojeli po dálnicích 6 a pak 81 až do Stuttgartu. Výstaviště jsme podle šipek Messe a značky letiště našli velmi snadno. V devět ráno, dlouho před očekávaným časem, jsme únavou usnuli v krytých garážích. zaparkovat se dalo luxusně a poměrně blízko výstaviště. Podle rozpisu na internetu jsme měli jít na řadu poslední z asi 80 psů a půlhodinka tvrdého spánku byla ozdravná. K našemu kruhu jsme přes velikou halu zvolna přijeli po půl desáté, vyzvedli si čísla, vyvenčili pejsky a začali se rozhlížet okolo. V našem kruhu stály dva stoly, jeden pro náš klub Exotických plemen, druhý pro čivavy a papilony. Kluby si práci obvykle nemíchají. Ani nevím jak mě napadlo jít do kruhu ověřit, zda jdeme na řadu opravdu poslední. Vedoucí kruhu byl sympaťák, ale jeho odpověď mi vyrazila dech. Jdou mexičani, peruáni, thajský ridgeback a pak hned číňanci, protože padesátku mopsů papilonů oproti rozpisu na netu i v katalogu přehodili až za nás. A pak věřte internetu a rozpisu v katalogu! 

Sobota
Nastal nám fofr. Co nejméně nápadný převlek do kostýmu jsem zvládla za povzbuzování a zájmu nudících se pánů okolo, ale protože jsem šikovná a o to nejlepší k jejich velkému smutku přišli :)) Honem namalovat a doupravit Kitku. Martin a tom byl hůř. Oba jsme vyvenčili venku, kde slušně pršelo, v halách psí záchody nikde nebyly, jen sloupy omotané igelitem. Následky vlhka se dostavily. Tři labutěnky vypadaly opravdu hrozně. Bez fénu nešlo nic zachránit a jako na potvoru zásuvky na stěnách velké haly nefungovaly! Ještě že máme známé všude. Pár fotografů Roberto nám poskytl zásuvku od svého stánku. Děkujeme mockrát! Martin dokázal své profesionální schopnosti, když během několika minut vykouzlil ze tří zmoklých koulí výstavní labutěnky. Převlékal se také v letu. Do kruhu šel první Oliver. Snažila jsem se trochu fotit a mezi tím hlídat na kleci učesanou Lilien a Gwendy. Paní Clerc vzala posuzování od podlahy a védéčky moc nešetřila ani u tak malého počtu psů v plemeni. Haffy se předvedl moc pěkně a zadané VD bylo docela překvapivé. Do třídy šampionů nejprve nastoupil Oliver s New Dimension, třetí pejsek dorazil o něco později, ale přece. Netušila jsem, jak se Oliver bude paní rozhodčí líbit, ale zdálo se, že je spokojená, neboť na něj na stole dělala ťuťu ňuňu... Prvenství ve třídě se povedlo a Reny čekal na svého soupeře ze třídy otevřené. Nastoupil jen jeden a tak si vzápětí o CACIB zaběhaly dvě tmavé labutěnky. I tady měl Reny navrch a do sbírky mu přibyl už pátý CACIB ze čtvrté země! Martinovi šly holčičky za sebou, takže si jen přehazoval vodítka a čísla na rukávu. Nádherně se v sobotu v nejpočetnější konkurenci toho dne předvedla Lilien. Krásně stála na volno, držela ouška a vůbec dělala sladkou holčičku. Vyneslo jí to skvělé druhé místo za jasnou favoritkou třídy Poly Pupo-Haichi, která dokončila šampionát mladých VDH. Kitty byla sice ve třídě šampionek sama, ale o CACIB soutěžila se dvěma konkurentkami z mezitřídy a třídy otevřené. Je sice o měsíc mladší než Oliver, ale dosáhla už na třetí CACIB ze třetí země. Soutěž o BOB přinesla kompletně české finále: Poly, Oliver a Kitty. Domácí trojboj vyhrála Kitty a přesně den před dosažením věku 18-ti měsíců získala svůj čtvrtý BOB, přičemž tři má z mezinárodních zahraničních výstav! Paní rozhodčí všechny tři vítězné pejsky moc chválila, jen nám handlerům vytkla, že s nimi běháme příliš rychle. Doslova řekla: "jako šílení". Asi jsme se jí moc míhali před očima :)) Takže přátelé, u paní Clerc pěkně pomalu! 

Finále
Na odpolední finále se kromě Kitty těšila ona i Gwendy, která mířila mezi veterány. Měli jsme s Martinem hromadu času, protože s ohledem na kombinaci národní a mezinárodní výstavy v jeden den, bylo i finále rozděleno. Nejprve se konaly kompletní soutěže národní výstavy, pak soutěže výstavy mezinárodní - viz tabulka rozdělení plemen na dny typy výstav:

Jeden katalog na oba dny i na obě výstavy najednou byl tentokrát veledílem, které ke čtení vyžadovalo vysokou školu a občas i ta byla málo. Pochopit systém řazení a vyhledat to, co člověk honem potřeboval na správný den, nebylo snadné. Naštěstí pořadatelé vyvěsili rozpis finálových soutěží viditelně přímo k přípravnému kruhu a usnadnili tak tápání vystavovatelů. Než se na neděli zaběhla praxe převádění psů z  velkého přípravného kruhu do kruhu finálového, začal se program nepříjemně natahovat a finále soboty končilo až kolem 19. hodiny. Gwendy šla do kruhu před šestou, Kitty kolem půl sedmé. Ve volném čase jsme s Martinem stihli obejít stánky i výstavní kruhy a já jsem si schrupla, zabalená do svetru, kabátu, s kapucou na hlavě a opřená o klec. Noční řízení bylo docela náročné. Gwendy měla silnou konkurenci. Většina veteránů byla ve věku kolem dvanácti let a jejich kondice byla vynikající. Já sama jsem tu viděla minimálně šest špičkových jedinců. Malá číňanka měla v tomhle davu dvě velké výhody. Martina v bílém obleku a svou skvělou náladu. Její radostné vrtění ocásku a elán nebyly k přehlédnutí a v pohybu neudělala jedinou chybičku. Vyneslo jí to nádherné třetí místo!!! Kitty se už počtvrté chystala do Best in Group. Nastoupená konkurence vypadala moc dobře. Byl tu bišonek s majitelkou z Mallorky, pudlové, pekinéz, bostonský teriér, kavalír, japánek, čivavy, mops a další a další. Německý rozhodčí W. Holtorf si přišel všechny prohlédnout předem a posoudil je i v pohybu. Kitička se proběhla hezky a já byla spokojená. Ostudu určitě neudělá. Se štěstím jsme se dostali do užšího výběru tuším osmi psů. Předvedení v pohybu po ploše má Kitty ráda a vysoce zdvižený ocásek jí vysloužil i potlesk publika. Vyhlášení je tady. Třetí místo bostonský teriér. Druhé místo Chinese crested dog a vítězem se stal maltézský psík. Kitty dohnala Olivera v počtu umístění ve skupině a oba mají BIG i res. BIG. V jejich věku a při rozdílnosti variet i pohlaví je to krásná bilance. Vítězem dne se stal aljašský malamut z České republiky pod vedením Thomase Wastiaux! Blahopřejeme, moc jsme fandili...

Výstava a výstaviště aneb až sem také pojedete...
Až pojedete do Stuttgartu, budete od nás vědět, co vás čeká. Veliké moderní výstaviště, ohromné haly, parkoviště, restaurace, pěkné prostředí. Místo splňuje všechny požadavky současnosti na prostory tohoto typu včetně bezbariérového přístupu, což ocenili všichni vystavovatelé s klecemi. Parkovné normálně činí 18 EUR na den, vystavovatelé měli slevu na 8 EUR, pokud ovšem neplatili v soboru po 18. hodině jako my! Pak už byla automatem účtována plná cena, takže si pamatujte, že zaplatit máte už ráno při příjezdu! V neděli už jsme byli také moudřejší :)) V halách byly v kruzích všude koberce, které jsou proklamovaným standardem většiny německých výstav stejně jako zveřejnění jmen rozhodčích pro závěrečné soutěže už na propozicích. Kéž by si z toho vzali naši pořadatelé také poučení. Kruhy byly středně velké, umístěné v hale v přízemí i na galerii, kam se dalo odjet výtahy. Čísla kruhů byla dobře viditelná, jen plánek kruhů se nám v katalogu špatně hledal, i když tam byl. U výdeje katalogů bohužel plánek nevisel. Vstupní listy byly barevně odlišené, sobotní žlutý, nedělní modrý. Součástí vstupního listu je kupon na katalog, vstupné, sponzorský dárek Pedigree (v sobotu balíček nového Pedigree Sensitive, v neděli žvýkací kost) a kupon na sponzorský balíček  v hodnotě 5 EUR. Při přejímce psů kontrolovali v neděli odpoledne pořadatelé i čísla mikročipů! Součástí výstavy ve vstupní hale byly stánky chovatelských klubů a organizací, které nabízely informace o plemenech i o své činnosti.

V kruhu pak na základě vstupního listu vydávali katalogová čísla. Opět bylo šikovné najít v katalogu číslo psa a na vstupní list ho předepsat. Výsledky zapisoval personál kruhu na připravené plachty s katalogovými čísly. Posudky se vydávaly až v 15.30, stejně jako pohár pro BOB v neděli (v sobotu nebyl žádný) a medaile na stužkách pro vítěze, které dostali CACIBové a vítězové mladých. Jiné ceny se nekonaly, takže si poháry dovezla už jen Gwendy a Kitty za sobotní finálové umístění. Výsledky se do PP nezapisují, k zápisu se musí dohnat jen rozhodčí, pokud je k takovému úkonu ochoten. Zato držitelé titulů vítěz Stuttgartu v neděli a Baden-Württemberska v sobotu mají speciální diplomy na tyto zadané tituly. Rozhodčí chodili posuzovat do přípravného kruhu, stupně vítězů ve finálové kruhu nebyli, psi stáli na zemi u pohárů. Fotografoval profesionální tým ROBERTO a fotky najdete na www.roberto.de v galerii. V hale bylo přes den i v chladném počasí poměrně snesitelně, ale odpoledne, když lidé odcházeli a hodně se větralo, byla zima. Kitička rozhodně unesla teplý svetřík i v přikryté  kleci s dekami . V sobotu byla návštěvnost silná, v neděli ještě početnější. Přejít přes halu bez prodírání se davem byl kumšt. K dispozici bylo i místo pro hrající si děti, kde jim klaun propůjčil cirkusové pomůcky a učil je žonglérské prvky. Po celý den mohli diváci sledovat doprovodné programy, ukázky výcviku, soutěž v tanci se psem a agility. řada prodejních stánků nabízela obvyklý chovatelský sortiment, žádné zázraky jsem tu nenašla. Pochválit musím zdejší restaurace. Výběr teplého jídla byl světový a já mu při představě noční cesta domů neodolala. Z Čech nám totiž chodily SMS o sněhové kalamitě... 

Neděle
Spali jsme v hotelu Mercur Sindelfingen (hned první sjezd na Sindelfingen Ost). Psi brali bez problémů, parkovné 10 EUR na noc, snídaně se švédským stolem oproti Lausanne skvělá. Jen hotelová restaurace nás nenadchla k večeři a tak jsme využili vlastních zdrojů. Já zakrvrdlala slepičí polévku, Martin těstoviny s houbami a boloňskou omáčkou. Dorazili jsme se sladkým koláčkem a bylo nám fajn. Po venčení jsme v devět večer spali jako batolata. Hotelový pokoj byl velký, teplo tak akorát, i když přitopit se mi nepodařilo. Ráno jsme byli na výstavišti za neuvěřitelných 13 minut! Však říkám, že řídit docela umím :)) V kruhu nás poprvé čekal rozhodčí Walter Schicker a já byla zvědavá, jak dopadneme na německé výstavě u německého posuzovatele. Na rozdíl od včerejška byli naši pejskové skvěle připravení a záleželo tedy jen na vkusu pana rozhodčího. Třídu mladých vyhrála opět fenka v rukách české majitelky, i když jiné, než v sobotu, a tak jsme měli opět české finále. Všichni naši pejskové si odvezli stejné umístění jako předchozí den, jen BOB si prohodila Kitty s Oliverem. Panu rozhodčímu se moc líbil v pohybu, což mu schvaluji :))) Protože jsme zase byli brzy hotoví a čekali na posudky a na finále, stihla jsem pro vás vyfotit areál, nafotit Kitty, najíst se i prospat. Odpoledne se pak Gwendy i Oliver dostali do užších výběrů veteránů i BIG a nám skončil víkend, který byl v sobotu dnem rozhodčích Waltrů (Schickera a Holtorfa) a v neděli dnem Peterů (Harsániyho a Machetanze), kteří nás posuzovali. Finále národní výstavy končilo po páté odpoledne a v šest už jsme za deště vyjížděli k domovu. Silný provoz a liják střídaný slejvákem nebyly procházkou po růžové zahradě. Nárazový vítr zdvihal mračna vody a valil je přes svodidla proti nám. Efekt připomínal ve světlech reflektorů jízdu proti zdi. Pršet přestalo až před Norimberkem a já pořád čekala, kdy začne sněžit. Teplota byla na nule, ale nebe jasné a plné hvězd. Do Prahy jsme kupodivu dojeli ve výtečném čase, protože zbytek cesty byl na suchu. Po sněhu nikde ani památky. Martina a pejsky odvezla Jitka domů, já ještě napsala výsledky na web a padla mrtvá do postele někdy kolem druhé v noci. Byl to víkend, na který z mnoha důvodů nikdy nezapomenu. V neděli 11.11.2007 měl svátek Martin a přesně před pěti lety, taktéž v neděli k večeru, vyhrála chovatelská skupina Modrý květ soutěž chovatelských skupin na Evropské výstavě v Paříži a chs. Bohemia Acro byla na druhém místě. Historie psala datum 11.11.2002 a toho dne kerry blue teriér české majitelky Evy Neduchalové vyhrál na pařížské evropské výstavě Best in Show! Česká kynologie nezná mnoho takových tiumfů! Hodně jsem na některé chvíle toho dne myslela...

Čínský chocholatý pes  - Chinese Crested Dog
CACIB - 10.11. 2007 Rozhodčí/ Judge: Mrs. Elsbeth Clerc (Švýcarsko - Switzerland)
CAC - 11.11. 2007 Rozhodčí/ Judge: Mr. Walter Schicker (Německo - Germany)

* VDH = Čekatelství šampionátu VDH se udělovalo v každé třídě zvlášť (Mz, Ot, Ch), CAC jen jeden mezi mezitřídou, otevřenou, šampionů a veteránů...

Baden-Württenberg winner 2007 ( = CACIB): Ch. Oliver Modrý květ + Ch. Kitty z Haliparku
Stuttgart winner 2007 ( = Best male, Best female): Ch. Oliver Modrý květ + Ch. Kitty z Haliparku
Junior Baden-Württenberg winner 2007: Polly Pupo-Haichi
Junior Stuttgart winner 2007: Haffy ze Zatopené chajdy, Keep the Face von Shinbashi

New Veteran Champion VDH
Ich. Gwendy od Zlaté Samanty
New Junior Champion VDH
Polly Pupo-Haichi

Final competition:
10.11. Saturday 
3. místo BOD veteran - Ich. Gwendy od Zlaté Samanty, judge: Walter Schicker (D)
2. místo BIG IX. group FCI - Ch. Kitty z Haliparku, judge: Walter Holtorf (D)
11.11. Sunday
short list BOD veteran - Ich. Gwendy od Zlaté Samanty, judge: Péter Harsányi (H)
short list BIG IX. group FCI - Ch. Oliver Modrý květ, judge: Peter Machetanz (D)

12.11.2007, Text + Foto: L. Brychtová - Výsledky  jsou bez záruky !!!