Zahraniční výstavy 2001

Nitra  - 4. listopadu  2001 - Slovensko

Do Nitry bylo přihlášeno 29 čínských chocholatých psů (16 hairless, 13 powderpuff), což je na slovenskou výstavu počet velmi vydařený. K jejich posuzování sem byla poprvé pozvána polská rozhodčí Iwona Urbanowska, s níž jste se mohli seznámit na fotografiích z evropské výstavě v Poznani 2000. 

Vyhlídky
Pro mě a moje pejsky (Akima a Gessi) byla výstava v Nitře zvláštní ve dvou věcech. Za prvé jsem nejela jako vždy s manželem, který byl pracovně vytížený, ale s panem Pospíšilem a paní Dandanovou, a za druhé jsem Akima v náhlém hnutí mysli přihlásila do třídy otevřené, místo do mezitřídy. Aby situace byla ještě pestřejší, potýkala jsem se při cestě na výstavu s úpornou migrénou, která už druhý den odolávala snad všem existujícím léčebným metodám (tedy vyjma setnutí hlavy, což by jistě některé „milé“ duše uvítaly). První radostí dne byl stolní kynologický kalendář, který dostal každý vystavovatel od pořadatelů. V něm se mezi jinými plemeny vyjímají Evita a Ellie Modrý květ na fotografii Jana Šimečka, jako typické představitelky obou variet plemene čínský chocholatý pes. Další cílená propagace plemene. Zde navíc zahraniční. Výrazně méně mě potěšil pohled do výstavního katalogu. Domů jsem manželovi vzápětí poslala SMS: „Gessi má na CAC šanci, Akim ne.“ Ptala jsem se sama sebe, proč jen jsem poslechla svůj vnitřní hlas, který mi nápad, přepsat Akima do vyšší třídy, našeptal úplně na poslední chvíli před odesláním přihlášky. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat.

Faux paux? Kdepak, jen shoda náhod.
Před zahájením posuzování se k obveselení všech mých známých ukázalo, že jsem si na sebe vzala stejnou kombinaci barev oblečení jako paní rozhodčí. Já černý rolák, červené sako, černé kalhoty, paní Urbanowská černý rolák a červené šaty úplně stejného odstínu. A zkuste vykládat některým „chytrým“ hlavám, že to nebyl úmysl či domluva s rozhodčí. Zvláště po té, co si přečtete výsledky! Ve skutečnosti je to kouzlo nepředvídatelnosti průběhu výstav a veškerého dění kolem nich.

Psi - naháči
Posuzování začalo úderem půl desáté. Z Britona ve třídě dorostu psů bez srsti byla paní rozhodčí unešená a nelze se jí divit. Je to opravdu pohledný a velmi nadějný pejsek. Za co si Henry z mladých odnesl sníženou známku netuším. Akabar se v mezitřídě se svým pánečkem předvedl jako jediný a po veselém předvedení získal výbornou. Ve třídě otevřené došlo, lidově řečeno, na lámání chleba. Konkurence Akim, Genetik a Arden (tentokrát vedený manželem Gábiny Noskové) se sešla takhle „naostro“ poprvé. Po podrobném posouzení zůstalo i ve výsledcích uvedené pořadí psů beze změn a tak Akim, k mé veliké radosti, splnil podmínky Slovenského šampiona krásy mladých. Ve třídě šampionů byl Frozen Hot sám a získal CAC. Za všeobecného údivu si vzápětí paní rozhodčí nechala nastoupit všechny tři psy s oceněním CAC. Bránili jsme se, že CACIB se zadává společně s labutěnkami, ale ukázalo se, že paní Urbanowská si chce z každé variety a pohlaví udělat „předvýběr“ těch, kteří nastoupí o CACIB. Z porovnávané dvojice Akim a Frozen Hot vyšel lépe Akim a stal se prvním kandidátem na CACIB v kategorii psů.

Fenky - nahulky
Mladou fenečku Desirée Van Jo Van jsem bohužel propásla při česání naší Gessinky, která se vzápětí utkala s maličkou Bambinkou a v mezitřídě získala CAC bez zaváhání. I Gessi tedy splnila podmínky slovenského šampiona krásy mladých. Hned vzápětí se strhla další z velkých bitev. Pět fen ve třídě otevřené a co jméno, to pojem. Amanda BIS z Telnice, Eyllin CACIB, Frencis CAC a skupinku uzavírala čerstvá slovenská šampionka Tosca Van Jo Van. Do počtu pěti chyběla jen Gerrya, která se bohužel výstavy nezúčastnila. Paní rozhodčí si vybrala pro rozhodování o titul Amandu a Eyllin. Obě si pěkně zaběhaly i zasoutěžily a vítězství ve třídě získala po těsném boji Eyllin. Když vzápětí do třídy šampionů nastoupila Ellie Modrý květ, bylo jisté, že se „rozstřel“ o účast v soutěži o CACIBa stane záležitostí tří kolegyň z chovatelské skupiny Modrý květ - Gessi, Eyllin a Ellie. Situace se malinko zkomplikovala, když paní rozhodčí při pohybu po kruhu přehlédla Eyllin a vybírala jen mezi Ellií a Gessi. Rozhodla ve prospěch Gessi, ale pak, na správné upozornění Lenky Fritschové, udělala ještě další podrobné posuzování mezi Eyllin a Gessi. Po dlouhé době proběhla opravdová soutěž se vším všudy, protože tým rodiny Fritschových je na špičkové úrovni a soupeřit s Petrem Fritschem a Eyllin bylo i pro mě opravdu těžké (ale současně milé a radostné). Paní rozhodčí nás nešetřila a my dva, i obě naše fenky, jsme ze sebe museli vydat maximum. Doufám, že i pro diváky to byla pěkná podívaná. O kousínek více přálo štěstí Gessi, která byla vybrána jako kandidátka na CACIB. Za kruhem jsme si všichni navzájem poblahopřáli (pan Pospíšil, Fritschovi i já), protože nás čekala odpolední soutěž chovatelských skupin, kde budou tři vítězné feny soutěžit opět svorně vedle sebe.

Psi - labutěnky
Než jsme se přestali radovat, už byl v kruhu Artuš a Hoofy. Oba osrstění chlapci se potkávají a potkávat určitě i budou. Jejich soupeření je trochu věcí vkusu i náhody, neboť jsou oba velmi pěkní a oba se výtečně předvádějí. V Nitře získal CAJC Hoofy a splnil tak podmínky Slovenského šampiona krásy mladých. Arees Pupo-Haichi, vedený Václavem Noskem, zkraje trochu váhal v pohybu a nám se za kruhem tajil dech, aby jeho zjevnou nejistotu paní rozhodčí nepenalizovala. Naštěstí se pes po prohlídce na stole srovnal a pak už mu CAC nemohl uniknout. Ve třídě otevřené Doyelovi Modrý květ ulehčila situaci nepřítomnost Eddyho Modrý květ a tak si paní Chlpíková vzápětí odnášela druhý úspěch svého psa. Elvis ve třídě šampionů posledním potřebným CACem „dodělal“ Slovenského šampiona krásy. Areese, Doyela a Elvise také čekalo výběrové klání a nutno dodat, že to paní Urbanowská zase neměla jednoduché. Okolí kruhu jen vydechlo, když se nakonec rozhodla pro Doyela.

Feny - labutěnky
U osrstěných feneček se sešla nejpočetnější konkurence vůbec a všech pět přihlášených také nastoupilo. Osudové zaváhání v chůzi po koberci (lze říci i nešťastné smeknutí) odsunulo Heppy Modrý květ na třetí místo a o první dvě pak soutěžila slovenská Chimaira a česká Anabuco. Fenka paní Toupalové Anabuco Sarah Valenzo je nevelká, souladná, elegantní a pohledná fenečka, za což si nakonec vysloužila vítězství a CAJC. Arabba Shagya byla ve třídě otevřené sama a CAC jí neminul stejně jako bezkonkurenční Evitu ve třídě šampionů. Překvapení pro nás všechny se zrodilo při porovnání těchto dvou fen pro účast v soutěži o CACIB. Paní rozhodčí totiž vybrala Arabbu před Evitou, což mnohým z nás opravdu vyrazilo dech. Nejen podle mého názoru je mezi obě fenami rozdíl kvalitativní třídy. Jak říká české přísloví: „I mistr tesař se někdy utne“. Tady to platilo doslova.

CACIBy a BOB
Vzhledem k systému posuzování paní Urbanowské nastupovaly do soutěže o CACIB už jen dvojice kandidátů - jeden hairless a jeden powderpuff. Mezi psy získal CACIB Akim Hvězda z Podmok nad Doyelem Modrý květ a mezi fenami Gessi Modrý květ nad Arabbou Shagya Pazzda. Úspěch mých pejsků byl ohromný, ale mě bez přítomnosti manžela náhle vyvstal naprosto nečekaný problém v soutěži o BOB. Měla jsem jedny ruce a dva psy. Naštěstí lidé ochotní pomoci se vždycky najdou a když mezi ně patří Lenka Fritschová, lze nastalé komplikace řešit jako by nic. S Akimem, o jehož předvedení jsem jí poprosila, se spřátelila ve chvilce a celou poslední soutěž mě a Gessi pěkně šlapali na paty. Při předvedení v postoji jsem si dokonce myslela, že BOB získá Akim. Tak bezvadně ho Lenka předváděla. Její zkušenosti s vystavováním psů jsou k nezaplacení a já bych jí s naprostým klidem kdykoliv svěřila kteréhokoliv z těch svých. K Akimovi a k Gessi nastoupili ještě mladí: Desirée Van Jo Van, Hoofy Modrý květ a Anabuco Sarah Valenzo. Paní rozhodčí Urbanowská se však nakonec rozhodla pro Gessi. Zdá se, že třináctka není tak špatné číslo. Gessi totiž získala své třinácté ocenění BOB a postoupila do odpolední soutěže IX. skupiny FCI. Radost v našem táboře byla převeliká a mě dost dlouho trvalo, než jsem „nabrala kyslík“. Získat BOB mezi šesti konkurenty je pěkné, ale získat ho z 29 přihlášených a v tak silné konkurenci jako dnes, toho si opravdu vážím. Paní Urbanowská nahlas pochválila kvalitu převedených psů a řekla, že jí bylo potěšením posuzovat tak elegantní a pohledné jedince.

Chovatelské skupiny aneb zase soutěžíme
Odpoledne nás (Pospíšil, Fritsch, Brychtová) čekala soutěž chovatelských skupin. Bylo to naše první vystoupení na zahraniční výstavě (do soutěže párů jsem s Akimem a Gessi záměrně nenastoupila, abych své fence neubírala sil do dalších dvou soutěží). Ačkoli byli v katalogu uvedeny chovatelské skupiny jen tři, nakonec jich nastoupilo víc, tuším sedm nebo osm. A téměř samí psí obři, s převahou dvou kvalitních skupin černých teriérů. Rozhodčí pan Vladimír Javorčík vybral do finálové trojice nejúspěšnějších i trio "Modrý květ". V pohybu sklidila naše skupinka spontánní potlesk publika. Nakonec jsme obsadili krásné druhé místo, když třetí byli bullmastifové a první excelentní černí teriéři z Ruska. Sbírka modrokvětních pohárů za soutěž skupin se zase úspěšně rozrostla.

Finále Best of Group
Mně a Gessi hned čekala příprava na soutěž Best of Group. Chvilku jsem váhala, jestli si na sebe opravdu mám vzít šaty, které už asi tři měsíce vozím na výstavy sebou a na které došlo zatím jen jednou. Nakonec jsem si ale řekla, že to zkusím. Je to pro mě slavnostní okamžik? Je! Tak šup a převlékat. Meruňkové pouzdrové šaty se zdobeným sakem jsou téměř historicky cenné. Měla jsem je na sobě, když jsem předváděla Ich. Czecha Taschi-Rimpo na soutěži šampion šampionů FCI v Basileji a to už je pár let. Dnes jsem je poprvé oblékala s trochou rozechvění, protože na „našich“ výstavách se, na rozdíl od těch zahraničních, na dobře oblečeného vystavovatele často kouká mezi prsty. Když jsem se vrátila do haly, pánové tiše hvízdli a Lenka Fritschová poznamenala, že to vypadá, jako bych snad tu skupinu chtěla vyhrát. Načesala jsem Gessi a už nás volali do přípravného kruhu. Podařilo se mi zaujmout docela výhodné místo a nastupovat jako druhá v pořadí, navíc s příjemným Patrikem Panýrkem a jeho krásným brabantíkem vedle sebe. Před nás se přihnala jen ruská vystavovatelka se stříbrným pudlem. Při pohledu na naše konkurenty mi došel veškerý humor. Sněhobílý maltézáček, s nímž se potkáváme na většině výstav, je několikanásobný vítěz BIS i IX. skupiny, další vítěz BIS je nádherný bišonek Ivany Slapničkové, stojí tu neuvěřitelně osrstěný shih-tzu paní Podzemské, skvělý kavalír, fantastický trpasličí černý pudl a dlouhá řada dalších psů ze silně obsazené IX. skupiny FCI. Jak žertem poznamenal Patrik: „Hm, doufal jsem, že někteří nevydrží a odjedou domů. Ale jak na to koukám, zůstali tu všichni.“ Než jsme se nadáli už znějí fanfáry, moderátorka představuje rozhodčí paní Petik z Maďarska a vzápětí nastupujeme. Koberec, hodně místa a za zády žádný velký pes. To byla cenná deviza pro pěkný nástup Gessinky. Po oběhnutí kruhu (Ježíši to byla najednou dálka!) si hned klekám a než doběhnou ostatní, stačím ještě Gessi v klidu učesat a pěkně postavit. Paní rozhodčí všechny obchází a bedlivě prohlíží. Má to přes celou halu tam a zpět. Znovu se vrací a kontroluje předvedené psy pohledem z větší dálky. Moderátorka oznamuje, že si paní rozhodčí vybere psy do užšího finále. Mezi prvními ukáže i na mě s Gessi. Vnímám jen, že vedle nás postoupil i Patrik s brabantíkem, snad dva pudlové, kavalír a čivava. 

Drama vrcholí
Každý z nás se předvádí samostatně v pohybu. Gessi, jako jedna ze tří, sklízí potlesk obecenstva. Paní Petik všechny finalisty přesunuje na protější stranu haly, aby na nás viděli diváci i rozhodčí, kteří sedí na čestné tribuně. Vyhlášení je tady. Gessi zaregistrovala v dálce na balkóně Jirku Pospíšila s Lenkou a na známé slůvko "Kočičko" špicuje ouška tím směrem. Stojí jako snad nikdy. Třetí místo obsadila tuším čivava (ale berte to bez záruky!, mnoho z té chvíle nevím). Druhé místo kavalír. Z ničeho nic na mě padá únava z celého dne, takže ani nemám sil poslouchat, co říká moderátorka. Najednou se ke mně nakloní Patrik Panýrek a povídá: „Myslím, že to budete vy, dívají se na vás.“ Stihla jsem mu ještě odvětit cosi o nesmyslu a najednou slyším: „ .... sa stáva čínsky chocholatý pes!“ Čas se na sekundu zastavil a pak nabral úplně jinou rychlost. Z balkónu a ochozů se ozývají výkřiky radosti a potlesk. Nevěřícně otáčím hlavu směrem k paní rozhodčí a moderátorce. Asi si klečím "na vedení", protože mi skutečnost zatím nedochází. Setkávám se s pobaveným pohledem paní Petik, která se nad mým překvapením zjevně baví. Patrik mi podává ruku, objímá mě a blahopřeje mi. Také mi galantně pomáhá vstát, protože mi nohy krapítko vypověděly službu. Konečně vedu Gessi přes celou halu ke stupňům vítězů. Dnes jí čeká stupínek nejvyšší, další kousíček slávy z říše snů, první místo za vítězství v IX. skupině FCI. Gratuluje nám paní rozhodčí a ředitel výstavy ing. Matyáš: „Blahopřeji paní inženýrko. Vypadáte nějak překvapeně“, usmívá se. Následuje nezbytné fotografování pro kynologické časopisy a předávání cen. S pytlem krmení mi naštěstí pomohl kdosi z personálu výstavy. Se dvěma poháry, plaketou a Gessi už nemám jedinou volnou ruku. Teď mi manžel opravdu citelně chybí. Nejen, že by mi pomohl s cenami, ale hlavně bych se s ním mohla podělit o radost a mohla mu poděkovat. Vždyť právě on oba pejsky v noci před výstavou pečlivě koupal, protože já jsem toho kvůli migréně nebyla schopná.

Best of Day
V následující radosti mi nějak uniklo, že jsme díky vítězství ve skupině postoupily do soutěže o nejlepšího jedince výstavního dne, což je chvíle, která následuje téměř vzápětí. Gessi není po rušném zakončení předchozí soutěže ve své kůži. Vidím to na ní. Už se viděla ve vyhřáté klícce a ne znovu v přípravném kruhu. Honem ještě mávám na Lenku, aby mi přinesla pár piškot. Za zvuku fanfár nastupujeme za vítězkou 2. skupiny argentinskou dogou a za záda nám vbíhá vítěz X. skupiny FCI, překrásný afgánský chrt. Ačkoli jsem si cestu kruhem zkrátila, Gessi se letícího elegána krapku lekla a podívala se na mě dost rozladěně. Dál sice stojí dobře, ale jásot už od ní dnes čekat nemohu. Paní rozhodčí z Ruska zanedlouho vybere jako vítěze dne bezkonkurenčního afgánského chrta, který se hned v následující soutěži stane vítězem Best in Show. Vracíme se s Gessi mezi „své“ a užíváme si blahopřání. Nevěděla jsem, že nám fandilo tolik lidí. Objímám Jirku Pospíšila. Zase jako chovatel zazářil. Kombinaci druhé místo v soutěži chovatelských skupin a první místo svého odchovu ve skupině FCI v jeden den, získal poprvé (v Budějovicích byla skupina třetí a IX. skupinu FCI vyhrál Elvis Modrý květ). Dívám se na pohár, o kterém jsem se odvážila jen tu a tam snít. Věřila jsem v koutku srdce, že se tak velké vítězství jednoho dne Gessince povede, ale nějak jsem nebyla připravená na to, že to bude ještě letos a navíc v takové konkurenci. Tenhle výjimečný den mi navždy zůstane jen ve vzpomínkách a také v textu této stránky, protože se mnou nebyl manžel, aby vše zachytil na video a nikdo sebou neměl ani fotoaparát. Kdybych se chtěla pokusit o žert, pak řeknu, že si kvůli jeho absenci budeme muset takový úspěch někdy zopakovat. 

Všem přeji pokud možno příjemný a klidný podzim a těším se s vámi na shledanou nejpozději u reportáže z mezinárodní výstavy v rakouském Welsu 2. 12. 2001. V mezičase u nás na stránkách určitě vyjde další díl seriálu Vybíráme štěně 3  Mějte se zatím pěkně.

Ing. Libuše Brychtová

Podmínky šampionátů splnili:
Slovenský šampion mladých: Akim Hvězda z Podmok, Gessi Modrý květ, Hoofy Modrý květ
Slovenský šampion krásy: Elvis Modrý květ

Posuzovala: Iwona Urbanowska, Polsko

Čínský chocholatý pes bez srsti

Čínský chocholatý pes osrstěný