Zahraniční výstavy

Trenčín  27. ledna  2001

Kouzlo mezinárodních výstav v zahraničí je v tom, že většinou nevíte, na jakého rozhodčího narazíte. U našich rozhodčích už většina vystavovatelů tuší, že tenhle nemá rád velké, tenhle dává přednost štíhlým, tenhle nahatým a tenhle osrstěným. U zahraničních rozhodčích většinou nehrozí možnost, že by dotyčného vystavovatele znali (pokud ho oni sami na výstavu nedelegovali nebo nezvali). Výhodou je tedy jistá pravděpodobnost úspěchu pro kohokoliv. Riziko ovšem spočívá v tom, že daný rozhodčí nemusí naše plemeno příliš dobře znát, ba co hůř, může ho posuzovat třeba poprvé v životě, čímž může dojít k řadě překvapení milých i nemilých. Snad mě nikdo nebude podezřívat z toho, že mám něco proti rozhodčím. Naopak, jejich práce si nesmírně vážím a vím, jak je těžká. Nic však podle mě neomlouvá skutečnost, že mezinárodní rozhodčí neví, jak se pro plemeno čínský chocholatý pes zadává CACIB! Udělení CACIBa musí znát z předpisů FCI a udělování CAC mu při odlišnosti v národních podmínkách musí sdělit pořadatel. Bohužel rakouská rozhodčí patřila právě k oné nepříliš informované skupině a jen pozornost Gábiny Noskové a můj zásah přímo v kruhu zabránily chybnému zadání titulů a jejich následnému anulování. Z toho plyne poučení: jedete-li do zahraničí, dobře sledujte, jak rozhodčí tituly zadává, i když se to netýká právě vás a na chybu ihned upozorněte. Případ anulování CACIBů máme v ČR před pár lety zdárně za sebou a věřím, že čeští rozhodčí podobný problém už nikdy mít nebudou.

K posuzování v Trenčíně si dovolím osobní názor. Můj výsledný dojem byl, že paní rozhodčí není specialistkou na plemeno a ani si nejsem jistá, zda číňany v takovém množství někdy posuzovala. Poprvé mě překvapila, když psům na stole prohmatávala stop i hlavy stejně důkladně jako následujícím šickám, podruhé, když jsem u ní nenašla žádný „čitelný“ systém zadávání ocenění, potřetí, když zadala Apollovi VD za „kriticky nízkou hranici výšky“ (pes má 26 cm v kohoutku, ve třídě byl ještě Akoubek – 28 cm a chápu, že proti třetímu ve třídě Doyelovi s 37 cm je to značný rozdíl), a počtvrté, když začala dávat na vítězná místa osrstěné psy nad horní hranicí výšky.

Ale vezmu to popořadě. Ve třídě mladých psů bez srsti se sešli poměrně rovnocenní soupeři. Protože jsem předváděla Akima, nemohla jsem si udělat úsudek hned na místě, ale videozáznam mi později ukázal, že pořadí mělo být spíše obrácené (bez ohledu na to, že šlo o psa, kterého jsem vedla). V mezitřídě bylo jasno od začátku a Arden Solutre Pazzda musel titul získat bez diskuse. Ani k výsledkům třídy otevřené nemám námitek (Arnold Malyshka Airin splnil podmínky pro udělení titulu Slovenský šampion krásy). Ve třídě dorostu fen nebylo příliš času pro klidné „zaučení“ psích holčiček. Než jsme mrkli, už jsme byli venku. V mladých fenách bez srsti jasně vévodila zdárně vyspívající Amanda Hvězda z Podmok. Maličká Bambinka je kouzelnou kapesní fenkou, která by však na světové scéně neměla šanci na úspěch. Mezitřída přinesla CAC Kikianě Kitiko a tím i splnění podmínek pro udělení titulu Slovenský šampion mladých. Ve třídě otevřené jsem s výsledkem nebyla spokojená, podle mě měla CAC získat o dost lepší Besi Brána slunce. Tosca patří ke staršímu typu a z hlediska dnešních kritérií také nebude mít situaci jednoduchou. Osrstění číňánci si odnesli většinu titulů (jen Kikiana Kitiko jim ukořistila Res. CACIB). Ve třídě mladých psů zaslouženě získal CAJC Arees. Přece jen měl výrazně lépe upravenou srst než Fill. Otevřená třída zahájila tažení na tituly, takže CAC a později i CACIB obdržel Doyel Modrý květ, kterému šlapal na paty Akoubek od Ken-Di. Ve třídě šampionů naprosto přesvědčivě bodoval Clliv Modrý květ, který je v čím dál lepší kondici. Mezi fenami, které obsadily jen třídu otevřenou a šampionů, získala titul Cynthia Powder od Chlpíků po té, kdy si její sestra Candy Powder jasnou aspiraci na titul bohužel pokazila tím, že ve finále odmítla chodit a posléze skončila poslední. Kdyby paní rozhodčí nedávala přednost větším typům, měla šanci na CAC i skvěle předvedená Angelika Nezkrotná markýza. Gwendy ve třídě šampionů odšlapala své kolečko na jistotu. V bitvě o CACIBy i následně BOB se sešla zajímavá společnost. U psů o CACIB Arden Solutre Pazzda, Frozen Hot Alexa Lachesis, Doyel Modrý květ a Clliv Modrý květ. Právě tady se ukázaly propastné rozdíly mezi typy i velikostmi vítězných psů. Já osobně bych v této konkurenci zadala titul Cllivovi, paní rozhodčí rozhodla o Doyelovi. Ve fenách soutěžily Kikiana Kitiko, Tosca Van Jo Van, Cynthia Powder od Chlpíků a Gwendy od Zlaté Samanty. Můj názor: Kikiana, názor paní rozhodčí Cynthia. Ještě pestřejší byla situace v soutěži o BOB, protože Doyela a Cynthii doplnili mladí s CAJC – Genetik Alexa Lachesis, Amanda Hvězda z Podmok a Arees Pupo-Haichi. V této sestavě se můj tip pohyboval mezi Amandou a Cynthií. Paní rozhodčí vybrala vyššího elegantního Areese, kterého zdobila překrásná srst a elegantní hlava s výtečným pigmentem.

Brychtová

Posuzovala: Silvia Radnetter, Rakousko

 Čínský chocholatý pes bez srsti

Čínský chocholatý pes osrstěný