Národní výstava (CWC) |
||||||||||
Glogow - Polsko - 22. ledna 2006 |
||||||||||
|
||||||||||
Zimní
Krajová výstava v Polském
Glogowě / Regional dog show - Glogow Na výstavy "nižšího" typu jezdíme poměrně zřídka. Proč mě napadlo Codýska přihlásit do Glogowa, když nepotřebuje žádný polský titul, jsem netušila ani v den výstavy samotné. Jen si vzpomínám, že jsem ten nápad dostala nad prázdnou kolonkou "neděle 22.1.2006" ve svém diáři a a při pohledu na jména dvou rozhodčích určených bez podrobnějšího rozpisu pro IX. skupinu FCI: Piotr Król a Petr Řehánek na internetu. Šlo o kombinaci, která naší účast nevylučovala, naopak mě lákala k tomu, abych zkusila jet soutěžit. Internetové stránky kynologického oddílu v Legnici zveřejnily asi 14 dní před výstavou rozpis plemen a kruhů. V něm 25 čínských chocholatých psů - stejně jako v roce 2004. Už jsem věděla, že se mi nic nezdá a že se vrháme přímo do jámy lvové zejména proto, že na číňánky padl polský rozhodčí. No, alespoň nebude nuda. V obálce se vstupním listem mi přišlo katalogové čísla a maličkatý kupon na katalog. Na řadu půjdeme v pravé v poledne, čímž nemusíme ráno spěchat. Pravda ale je, že opatrnost v nevyzpytatelném zimním počasí nás nakonec vyhnala z postele v půl páté a ve čtvrt na šest už jsme mířili mimo Prahu. Díky paní Vobořilové, majitelce bílých švýcarských ovčáků, jsem měla aktuální zprávy o počasí i o psech v katalogu. Děkuju! Počasí se dalo vydržet a ve třídě šampionů měl být Cody sám, což nám poněkud zpříjemnilo ranní odjezd. Těsně před hranicí Prahy padlo definitivní rozhodnutí: tentokrát jedeme směr Liberec přes Turnov, Harrachov, Jelení Góru a Legnicu směrem "Zelená Góra" po silnici č. 3 až na odbočku Glogow Leszno. Bratru 350 kilometrů jsme jeli od 5.15 do 9.40 s jedinou zastávkou a průjezdem hranic. Mrzlo až praštělo (- 19 °C) ale naštěstí nesněžilo. Silnice byly k našemu údivu výborně ošetřené i udržované a tak se jelo nad očekávání slušně. V deset hodin jsme zaparkovali před sportovní halou. Vytápěná hala pokrytá kobercem byla i s ohledem na velkou zimu příjemným místem. U kruhu už sídlil tým Podzemských, Patrik Panýrek, Saša Grygarová a spol. Rozložili jsme se u sousedního kruhu, kde bylo volno, a po vyvenčení Codýska jsme se příjemně propovídali a profandili až k době našeho vlastního posuzování. Pan rozhodčí hodnotil na stole, v pohybu tam a zpět a jedno kolečko na závěr, pak postoj na zemi. Umístění ukazoval na prstech zcela jasně i pro diváky. U číňánků se sešla konkurence spíše střední třídy, z níž vynikala E Sexy Pastoral a Cody. Zajímavý byl nahatý Artusz od Teareibi, pejsek z českého chovu, který jako by svému tatínkovi Bostonovi z Kamilové zahrady z oka vypadl. Také Glen Gloss No Doubt N´Co své četné polské potomky nezapře. Líbil se mi i mladý powder puff Hazard z Gangu lysych a atraktivní hairless psi Veni Otello Sub-O-Divo i Nobel Sub-Divo. Codýskovi se po koberci pěkně běhalo a ačkoliv nás čekalo vždy maximálně jen jedno kolečko, odvedl pěkný výkon a odvezl si všechny tituly včetně BOB. Potěšilo mě to moc, protože kdo do Polska jezdí tak ví, jak jsou zdejší výsledky naprosto nevyzpytatelné. Chce to odvahu. Když jsem Codyho chválila a odměňovala po předvedení v kruhu, přišla se mě mladá sympatická slečna zeptat, zda bych jí Codýska nepůjčila na juniorhandling. Byla příjemná, moc pěkně oblečená i upravená. Malinko jsem jí vyzpovídala a prověřila, než jsem jí Codýska svěřila. Ostatně on se k ní hrnul s nadšením, kdo že se mu dneska postará o zábavu než půjdeme do Best in group. Katarzyna Skrzypczyk je sedmnáctiletá mladá dáma, která se pět let věnuje vystavování psů a v juniorhandlingu soutěží spíše příležitostně, když má čas. Chodí na naše stránky, zná nejen Codýska ale i ostatní moje psy, má přehled o většině evropských výsledků nejlepších psů a bedlivě sleduje, co se kde děje. Kromě toho zná výborně číňánky. Bylo rozhodnuto a mě po kratičké domluvě co a jak má Cody rád (Katerzyna mě bedlivě sledovala celou dobu v kruhu při předvádění Codýska, aby z mého stylu co nejvíce pochytila) zbylo jen držet palce. Juniorhandling posuzovala zkušená rozhodčí Dorota Witkowska. V první kategorii jsme moc fandili drobounké holčičce s barzojem. Vzbudila v nás svým výkonem nefalšované nadšení a nechali bychom jí vyhrát. Nakonec ale skončila třetí. To bylo velké překvapení a tím pádem se i v druhé kategorii, kam se chystal Cody, mohlo stát cokoliv. V každé kategorii bylo rovnou vyhlášeno pořadí prvních 4 míst a vítěz postoupil do finálové odpolední soutěže o celkového vítěze juniorhandingu. Ve starší kategorii se sešlo více konkurentů (stejně jako v té mladší) a čtyři z nich byli opravdu vynikající. Tady se hrálo o chybu i o efekt, o čistotu stylu a souhru dvojice. A paní rozhodčí dětem nic neulehčila. Soupeřilo se jednotlivě i synchronně ve dvojicích. Nakonec se nám zdálo, že vítězství Katerzyny může ohrozit jen mladý muž s dokonale předvedeným bíglem. Při vyhlášení vítěze se po absolvování náročných prvků tajil dech. A Katerzyna s Codym to dokázala. Získala první místo a postup do finále! Rozesmátý Codýsek si vyskočil na klec pro sušenky, vyzunkl misku vody, proběhl se venku na mrazu a v kleci se trošku prospal před finálem. Mezitím jsme si s manželem stihli dojít i na jídlo, což se nám obvykle nepodaří. U venkovního stánku jsme si, mráz nemráz, vybrali dvě na roštu propečené vepřové kotlety a ty nás zachránily pro zbytek dne. Byly skvělé. Odpolední finále zahájil právě juniorhadling. Katce jsme moc fandili. Obě vítězky musely předvést další prvky a také si vyměnit psy. Mladší dívka od jack russel teriéra měla s Codýskem, jež je zvyklý výhradně na jemné zacházení, nepatrný problém, ale nakonec se domluvili. Katka zvládla teriéra bez problémů a nejen díky tomu se stala vítězkou juniorhandlingu celého výstavního dne! Bravo! Moc jim to slušelo! Za odměnu se dostala do rozhlasového vysílání a na fotce s Codym do kynologických časopisů. No vida, další propagace plemeni a labutěnkám. A Cody má na svém kontě vítězství s další báječnou handlerkou, tentokrát se slečnou z Polska. Pravděpodobně je spolu uvidíte i v juniorhandligu na Evropské výstavě v Helsinkách 2006! Zbytek odpoledne jsme fandili všem našim zástupcům, které jsme ve finále postřehli. Paní Dosedělové s pekinézem ve veteránech (3. místo), Patrikovi Panýrkovi s mladou lhasou - Vítěz junior Best of Day!, Saše Grygarové se silkou (užší výběr BIG III.), pak jsem nestihla sledovat, protože už jsem česala Codýska, ale v IX. skupině FCI nás bylo z Čech jako naseto. Pudl, mops, lhasa, shih-tzu, číňánek a nevím kdo všechno ještě... A rozhodčí pro skupinu? Náš dnešní Piotr Król. Vyběhnout na koberec mezi Patrikem Panýrkem a Jájou Podzemskou byl krásný zážitek. Jen jsem si říkala, jestli to není příliš hustá koncentrace krásných psů na jednom místě. Pan rozhodčí měl ale jasno. Užším výběrem se nezaobíral a vytáhl si na střed rovnou tři finalisty. Kombinací lhasa-apso, shih-tzu a Cody vznikl čistě český trojlístek. Po předvedení v pohybu je tu pořadí. Třetí lhasa, druhý číňánek a potřetí v řadě za sebou na této výstavě zvítězí shih-tzu. Všichni tři jsme měli radost a přesné umístění už nebylo tak důležité. Vzápětí Patrik Panýrek vyhrál desátou skupinu s whipetem a v regulérním Best in show (opravdu soutěžili i vítězové včerejších skupin FCI!) mělo dva české zástupce v deváté a desáté skupině. A opět se neztratili! Za vítězným jezevčíkem shih-tzu a za ní whipet. České psy opravdu nešlo na výstavě přehlédnout a jejich úspěchy jen tak přejít. Byla to prostě nádhera. (některé další výsledky na stránce dole) Codýska jsem nechala za odměnu vydatně vyběhat kolem haly po ledem pokrytém parkovišti. Z Glogowa jsme vyjížděli v 17.30, sice mrzlo, ale na cestu nám dokonce svítil měsíček. V deset hodin večer jsme byli doma bez toho, že by na nás spadla jediná sněhová vločka. Byli jsme unavení, ale šťastní a já moc ráda, že jsem "se" poslechla. Jet do Glogowa byl dobrý nápad a teď už vím proč. Nashledanou příště, až mě zase něco napadne :)))) * Vítězové polských výstav
2005 Čínský chocholatý pes Některé výsledky našich přátel: Finálové
soutěže: Reportáže,
výsledky a fota též na stránkách u našich neméně úspěšných
kynologických přátel: 22. 01. 200, foto ©: H. Brychta, text: L. Brychtová |
||||||||||