Světová výstava

Portugalsko - Porto - 8. - 10. června 2001

Peruánští naháči světově

Jen jednou do roka se schází světová konkurence všech plemen psů členských států FCI na světové výstavě. Letos je čekalo portugalské přístavní město Porto a jeho moderní výstaviště Exponor. Výstavní katalog obsahoval devět přihlášených peruánských naháčů a 32 čínských chocholatých psů. Na některé ze zmíněného počtu čekaly tituly Světový vítěz 2001 (pro jedince s titulem CACIB), Světový vítěz mladých 2001 (pro vítěze třídy mladých), Šampion Portugalska (pro jedince s uděleným CAC, kteří již měli nějaký šampionát členské země FCI, mimo vítězů třídy šampionů, kde se CAC nezadával) a Světová naděje 2001 (pro jedince s oceněním velmi nadějný 1 ze třídy dorostu).

Portorický posuzovatel Roberto Velez Picó (sám chovatel afgánů a vipetů – více o něm v článku u číňánků) zahajoval svou práci peruánskými naháči. Tři velcí, čtyři střední a dva malí. Takové bylo obsazení jednotlivých velikostních rázů. Mimochodem přihlášení 5 malých, 3 středních a 12 velkých mexických naháčů (posuzoval je v jiném kruhu Rafael de Santiago) zřejmě vypovídá cosi o změně ve vkusu, nemyslíte? Z velkých peruánců nám byl asi nejbližší Doreljo vom Birkenzweig (CAC, Ch. Portugalska, Res. CACIB), jehož bratr Dahn-Diamond působí v České republice. BOB si odnesl šampion Francie Novelda de l´hacienda Bigourdane (po Ch. Hatoya v. Lichtenbergen a Beauty May v. Birkenzweig) a CACIB fena Alma Mochica Delfino Can.

Jediný český zástupce soutěžil v kategorii střední velikosti. Ich. Eyecatcher Taschi-Rimpo (doma zvaný Bondy) přicestoval s jinými českými chovateli autem, když ho jeho majitelka Zuzana Mikolinová přihlásila, jak sama říká, na poslední světovku. Už vícekrát jsem měla příležitost Bondyho vystavovat a vždycky to byl příjemný zážitek. Pejsek vyniká bezvadnou povahou  a ani vyčerpávající cesta autem ho neporazila. Vyšlapal si CACIB a svého druhého Světového vítěze, prvního má z loňského roku z Milána. Snad jen dodám, že kromě interšampiona a řady šampionátů má Bondy ještě titul Evropský vítěz 1999 z Tullnu, který jsme získal také pod mým vedením. Jeho dalším působištěm se hned po světové výstavě stalo Německo, kde na něj čekají psí nevěsty a nová majitelka, známá chovatelka peruánských naháčů.

Mezi zajímavosti účasti peruánských naháčů patří fakt, že sourozenci z jednoho vrhu („N“ de l´hacienda Bigourdane) získali BOB ve všech třech velikostních rázech, což je jistě unikum. Pro věci neznalé čtenáře musím doplnit, že peruánští naháči se hlásí do té velikostní kategorie, do jaké dorostou. U mladých zvířat se to odhaduje, u dospělých by měla rozhodovat kohoutková výška, ale spíše je kladena důvěra do rukou majitele, který rozhodne o tom, kam daného jedince přihlásí. Je snad jen škoda, že s pořadím nezamíchalo více našich majitelů, ale na druhé straně chápu, že Porto opravdu není za rohem.

Do večerních finálových soutěží V. skupiny FCI, které posuzoval Hans Lehtinen z Finska, nezasáhl žádný z naháčů, ani mexický ani peruánský. Myslím, že příští rok bude mít většina našich majitelů peruánů téměř za povinný úkol zúčastnit se evropské výstavy v Paříži a světové v Amsterodamu, aby ukázali, zda jsou jejich psi stále špičkoví. Komentář, který jsem vyslechla na téma: „Můj pes (fena) by to tu všechno vyhrál(a), kdyby tu byl(a)“, je sice báječný, ale bez účasti onoho psa to jaksi nejde dokázat, že? Tak přeji všem majitelům peruánů, aby se jim příští sezóna vydařila alespoň tak, jako Bondymu závěr jeho reprezentace za Českou republiku. Měj se krásně Bondy, bylo mi ctí tě vystavovat a psát tak kousek dějin naší kynologie!

                                                            Ing. Libuše Brychtová

Peruánský naháč velký

Peruánský naháč střední

 Peruánský naháč malý