Mezinárodní výstava (CACIB) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Szombathely - Maďarsko (Hungary) - 17. července 2004 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Na kombinaci dvou mezinárodních výstav Szombathely + Oberwart jsme nejeli poprvé. Už v roce 2001 se nám tu líbilo i dařilo. Navíc máme vyzkoušené ubytování v hotelu Claudius s příjemným místem na venčení psů a tak, když manžel dostal potvrzenou rezervaci právě tohoto hotelu, zdálo se, že nás čeká krásný prázdninový víkend. V pátek před výstavou kolem půl desáté večer jsme vjeli do Szombathely a bez problémů zastavili na prázdném parkovišti přímo u hotelu Claudius. Jak se ukázalo vzápětí, hotel nejen že nefungoval, ale byl v totální rekonstrukci! Nikde nikdo, do vystěhované recepce se dalo vejít bez omezení a před námi vyvstala otázka jak je možné dostat e-mailem potvrzení rezervace na hotel, který nefunguje? Z e-mailu se dala vyčíst jediná věc a to, že hotel Claudius patří k hotelu Savaria, neb manažer právě druhého zmíněného objektu nám odpovídal. Sedli jsme tedy do auta a jali se hledat druhý hotel, neznámo kde může být. Jak už z mých reportáží víte, v Maďarsku se díky výbornému značení snad nelze ztratit a tak jsme i my zanedlouho stáli uprostřed města před hotelem Savaria. Příjemný recepční se náramně bavil, když jsme mu vykládali náš šok u hotelu Claudius. Našim dalším kamarádům, které čekala podobná štrapáce, jsme sladké tajemství o změně pobytu v Szombathely raději hned poslali pomocí SMS. Jako pokaždé byla cesta k výstavišti označena zřetelnými šipkami a od hotelu jsme byli u výstaviště za pět minut. Většina výstavních kruhů stála umístěna venku na trávě (ale letos pod dvěma velikými stany, což byla příjemná změna oproti minulým rokům) a dva kruhy, mezi nimi i ten náš, byly ve sportovní hale. Ukázalo se, že stany i hala jsou jedinou záchranou před horkem, které o víkendu konečně přišlo. Přes poledne byl každý rád, jestliže do vedra nemusel. Na výstavy jsme kromě našeho stálého cestovatelského kolektivu (Gessi, Akim, Arníček a Cody z Haliparku) sebou vezli ještě Belissku z Haliparku. Ta měla (kromě případného zisku CAC) spolu s Esem a Elizabeth z Haliparku manželů Markovičových vyzkoušet svou další účast v chovatelské skupině. Při prolistování katalogu mě čekal zajímavý pohled. Z dvanácti celkově líbivých číňánků se jich sešlo 5 z mojí stanice, protože českou čtveřici doplnil ještě osrstěný Farao z Haliparku. Jeho maďarská majitelka mi udělala velkou radost sdělením, že psík už má na svém kontě titul juniorského šampiona Maďarska, 3x získal BOB, z toho jednou na mezinárodní výstavě ze třídy mladých! a 4x HPJ. Ze Szombathely si odvezl první CAC na maďarského šampiona, když porazil svého kamaráda Esa. jen pro zajímavost: na minulé maďarské výstavě v Kapuváru bylo pořadí obrácené... Dráhu za maďarským šampionem dospělých zahájila i Elizabeth a první čekatelství interšampiona CACIB získala Belisska. O vítězi BOB nemohlo být pochyb a jeho účinkování v Best in Group bylo vynikající. Soutěže v juniorhandlingu se zúčastnil Eso z Haliparku s Jardou Markovičem a my jsme si po delší době teprve podruhé vyzkoušeli, jak se vodí chovatelská skupina. Mezi samými velkými plemeny jsme si připadali téměř ztracení, ale vidět nás asi bylo. Den 17.7.2004 se stal datem, kdy tři pejskové "z Haliparku" (Eso, Elizabeth a Belissa) obsadili historicky poprvé první místo v soutěži chovatelských skupin a to rovnou na zahraniční mezinárodní výstavě (v Budapešti jsme byli při našem prvním účinkování na klubové výstavě ATK druzí). Dík patří ing. Jaroslavu Matyášovi ze Slovenska, který soutěž posuzoval. Když jsem byla v listopadu loňského roku posmutnělá, že jsme v belgickém Kortrijku skončili s předváděním skupiny Modrý květ, řekla mi Jitka Hořáková: "Však počkej, jednou budeš mít svojí skupinu". Tehdy jsem to pokládala za nemožné, ale teď už je jisté, že Jitka měla zase pravdu! Horký, ale příjemný den jsme zakončili večeří a milým posezením s přáteli. K dokonalosti už nám chyběla jen ledová sprcha a velká postel, ale i to jsme zvládli. Jenomže po půl jedenácté na nás zabušil kamarád Lucky Koutecké (oba vystavovali shih-tzu), že je jejímu pejskovi moc zle a že musíme sehnat veterináře. Psík trhaně dýchal, upadal do apatie a vůbec nevypadal dobře. Manžel vyběhl na pomoc, zatímco já jsem měla na starost psí tábor. Díky šikovnosti a ochotě recepčního přijel zanedlouho do hotelu veterinární lékař a ročního pejska zachránil injekcí. Banální včelí žihadlo a následná prudká reakce organismu mohly mít v horkém počasí tragické následky. Takhle přišel šicáček jen o účast na nedělní výstavě, což je zanedbatelná maličkost. Po večerní dramatické příhodě, která nám ještě hodnou chvíli nedala spát, nás čekala nedělní výstava v Oberwartu. Chinese Crested Dog
Finálové soutěže: 19.07.2004 - Brychtová
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||