Mezinárodní výstava (CACIB)

Maribor - Slovinsko (Slovenia) - 19. září 2004

Mezinárodní výstava v Mariboru překonala již třetí rok po sobě rekord v počtu zúčastněných psů. Letos jich přijelo 1156, z České republiky 95 od 62 majitelů 45 plemen. Tak podrobné údaje a mnoho dalších přehledných tabulek s počty jednotlivých plemen skupin FCI i psů v kruzích obsahoval přehledně sestavený katalog. Číňánků bylo přihlášeno 11 ale nakonec se nás sešlo jen devět. 

Pro mě byl letošní Maribor výstavou takřka historickou. Jednak jsem po mnoha letech jela na výstavu jen s jedním psem, jednak jsem jela úplně sama (manžel hlídal doma štěňátka a ostatní naše pejsky) a navíc jsem absolvovala cestu dlouhou přes tisíc kilometrů za jediný den (ráno tam a odpoledne zpět). O přihlášení Codyho jsem uvažovala docela dlouho, protože mi naše konkurence byla víceméně jasná. Nakonec jsem si ale vzpomněla na svou zkušenost, že mě vždycky nejvíc mrzí to, co nedělám a Codýska jsem přihlásila. Mimochodem Mariborští pořadatelé zřídili internetové stránky pro svou výstavu MARIBOR a přihlášky jsou přijímány i e-mailem. Když mi kamarádka, která byla soutěžit v sobotu, ze svého katalogu přerecitovala, že se Cody zase potká Lovely Boyem, měla jsem chuť zůstat zachumlaná v peřinách, místo plánovaného nedělního odjezdu ve tři ráno. Ale nakonec mě sám Cody přemluvil, protože si ke mě (čistě vykoupaný, vyfénovaný, voňavý a něžný) dal hlavinku i pacičky a drcnul do mě čumáčkem, že on se přece půjde jako vždy hezky proběhnout. 

Od časného rána jsem si připadala celá nesvá. Přece jen to byl nezvyk, jet sama bez manžela. První žertík mě potkal ještě na našem území, kdy mě objížďka u zavřené obce Želetava (však víte, že jsem na objížďky specialista :-)) ) zdržela téměř půl hodiny. Po předlouhých minutách jízdy temnými vesnicemi jsem projela znovu kolem cedule "Želetava" a měla jsem dojem, že se mi to všechno jen zdá. Naštěstí šlo o název na druhém konci obce a moje obliba sýra Apetitto tak neutrpěla vážnější šrámy. Do Znojma jsem dojela bez problémů a zamířila k Vídni. Za první rakouskou vesnicí, kde jsem jela asi osmdesátkou, mi do auta vrazil rozespalý ptáček. Vyletěl z křoví moc nízko. Obávám se, že to bylo jeho poslední ráno. A aby toho nebylo málo, při návratu mi praskla žárovka v pravém reflektoru (tím jsem se stala atraktivním objektem pro policisty zapojené do akce Kryštof) a zboku mi do auta vrazila hlavou splašená koroptev. Vyhnout se jí nedalo, byla příliš blízko. Asi chtěla spáchat sebevraždu. Jen jsem doufala, že ze seznamu katastrof už je to pro ten den všechno! Počasí bylo krásné (čekala nás výstava venku!) a k výstavišti jsem trefila téměř bez chybičky.

V Mariboru mě pak čekala spousta báječných lidiček a tradiční setkání s manželi Markovičovými, tudíž i s Esíčkem a Elizabeth, kteří nám drželi místo u kruhu. Z Itálie přijel se svými pánečky Flip z Haliparku, po výstavě mě olízal do bezvědomí a mazlení jsme si moc užili. Páníčkové si ovšem stěžovali, že s psíkem není k vydržení, protože vyžaduje za odměnu piškoty výhradně české provenience (italské či francouzské mu nechutnají). Cody kamarádsky oželel své dva sáčky piškot, ty dostal Flip na cestu, a já slíbila panu Maurovi, že jim bednu piškot přivezu v lednu 2005 do Ljubljany, kde se znovu setkáme. Tou dobou už by měl být podle slov majitelů Flip italským šampionem! Vše mají pečlivě naplánováno. 

Kalamit ale nebylo dost. Po otevření katalogu jsem zjistila, že je Cody napsán ve třídě šampionů, ačkoliv jsem ho hlásila do třídy otevřené a také potvrzení od pořadatelů mi do třídy otevřené přišlo. Musela jsem tedy sehnat kompetentní osobu na sekretariátě, ta sehnala jinou osobu a ta teprve ředitele výstavy. Až on vyřídil přeřazení Codyho tam, kam patřil a já otřela orosené čelo, protože se akci podařilo dotáhnout do úspěšného konce jen pár minut před zahájením posuzování číňánků. Ze všech tříd byl nejvyrovnanější souboj mezi Esem a Flipem z Haliparku. Oba mají krásný pohyb a předváděli se výtečně. Přiznávám, že mi chovatelské srdíčko plesalo radostí nad dvěma povedenými pejsky a paní rozhodčí jsem tohle posuzování rozhodně nezáviděla. Také Cody s Lovely Boyem si pěkně zaběhali a nemám zdání, co nakonec rozhodlo. Protože pes ze třídy šampionů nepřijel, běhali o CACIB opět dva zástupci mé stanice, tentokrát Cody a Flip. A věřte, že to nebylo snadné. U fen byla situace malinko zvláštní, když se kandidátky na titul sešly jen v jediné třídě. Přiznám se, že bych tu viděla pořadí na prvních dvou místech obráceně, ale možná mi něco uniklo, stejně jako v případě zadání BOB, kde se rozhodovalo jen mezi Codym a a fenkou, neboť mladý psík do soutěže nenastoupil. Cody si odnesl sympatie diváků a mohli jsme se spokojeně vydat na cestu domů. Na můj vkus se naše sólo akce vydařila až nečekaně krásně a v devět večer už jsme byli zpět v Praze. Tak příští rok zase ve Slovinsku, Codymu chybí už jen poslední CAC na šampiona této země.

Chinese Crested Dog - Čínský chocholatý pes
(variety společně)
Posuzovala: Tatjana Urek (Slovinsko - Slovenia)

Class	Dog	Results	Owner
P-TM	Magic Carpet´s Diamond	V1, PRJ	Bregenzer/Kaurek
P-Mz	Eso z Haliparku	V2, res. CAC	Markovičová
	Flip z Haliparku	V1, CAC, res. CACIB	Mauro
P-TO	Jch. Cody z Haliparku	V1, CAC, CACIB	Brychtová/Jansovi
	Lovely Boy od Chlpíků	V2, res. CAC	Bregenzer/Kaurek
	Zholesk Truffaldino	abs.	Thoma
P-TS	Ch. You´re my Man of Honeycroft	abs.	Blümel
F-TM	Cinnamon Showgirl de Gabritho	abs.	Blümel
F-Mz	Bohemian Supreme de Gabritho	V1, CAC, CACIB, BOB	Thoma
	Jch. Elizabeth z Haliparku	V3	Markovičová
	Orchidey Orca od Chlpíků	V2, res. CAC, res. CACIB	Bregenzer/Kaurek

20.09.2004 - text: Brychtová; foto: Brychta