Champion´s show 2005

Leszno - Poland - 27. února 2005

Na šampiony šampionů do Leszna jsem jela sama a vezla Codýska především pro zábavu. Vítěz u číňánků byl zřejmý předem a já byla jen zvědavá, zda Cody bez problémů zvládne i další konkurenci ve své třídě. Její složení jsem věděla předem. S tímto vědomím jsem v klidu sbalila věci, v sobotu dopoledne vyfénovala manželem krásně vykoupaného Codýska a ve dvě hodiny odpoledne vyrazila mladoboleslavskou dálnicí směrem na Jelení horu, Legnici a Glogow do Leszna. Že přes 350 kilometrů dlouhá cesta nebude úplně snadná, to jsem tušila, ale že to bude taková taškařice, to mě nenapadlo ani ve snu...

Únorové počasí o sobě dávalo v posledních dnech pěkně znát. Přívaly sněhu zablokovaly řadu silnic a jako každým rokem překvapily naše silničáře. Pečlivě jsem si na internetu ověřila sjízdnost silnic, předpověď počasí a dobu průjezdnosti hraničních přechodů. Zdálo se, že všechno proběhne relativně dobře. Až do Tanvaldu se téměř nic nedělo. Pak začal poletovat snížek, na horách sněžilo docela hustě a přes hraniční přechod už jsem jela sotva čtyřicítkou. Na polské straně jsem si ve vydatných serpentýnách ověřila své řidičské umění na sněhu a ledu a v Jelení hoře jsem krapítko zabloudila díky prazvláštně značené objížďce. Za Jelení horou ovšem vypuklo pravé peklo. Sněhová vánice na otevřených polích mávala i kamiony, jako by to byly dětské hračky, a já byla ráda, že mě některý neodhodil do příkopu. Co se nezdařilo kamionu, o to se pokusil osobní automobil vzápětí. Při teplotě -3 °C se sníh držel na silnici a vytvořil líbeznou klouzačku. Což o to, já jela čtyřicet, ale z protisměru se ze zatáčky v lese vyřítilo auto a následek na sebe nenechal dlouho čekat. Smyk na umrzlém sněhu udělal své a z auta se stal tenisový míček, odrážející se od hromad sněhu v obou směrech silnice. Jen díky tomu, že jsem si zachovala chladnou hlavu, stihla vyhodnotit možný průběh situace, v níž se na poslední chvíli naštěstí nic nezměnilo, a šlápla na plyn v pravou chvíli mě neovladatelné auto minulo o milimery. Takové štěstí už bohužel neměl řidič jedoucí nedaleko za mnou. Nehodě už nemohl zabránit. Trvalo mi dobře půl hodiny, než mě přešel šok, ale do Legnice už jsem dojela zase vyrovnaná. Posledních 50 kilometrů do Leszna mi pak připadalo jako zlý sen. Další vánice, na čtyřproudové silnici uklizený jen jeden pruh v každém směru, ledové jazyky všude, kam jste se podívali a do toho řidiči sebevrazi, předjíždějící za minimální viditelnosti na podkladu nepředvídatelné kvality. Neodradilo je ani množství aut poházených v okolních příkopech, která tam jistě neparkovala kvůli zimním procházkám svých majitelů. Policie a požárníci nezvládali auta vyprošťovat. Za Glogowem skončila veškerá údržba silnic a příroda se provozu bránila zuby nehty. Zato u Leszna se vyjasnilo, takže moje vyprávění o strastiplné cestě vypadalo jako vymyšlená báchorka. 

V osvědčeném hotelu Akwawit nás s Codym čekal krásný velký podkrovní pokoj s luxusním vybavením. Psík už hotelovou etiku a zvyklosti zvládá na výbornou, po chodbách se nosí jako princ a v pokojíčku zářil nadšením, protože se tu mohl dostatečně vyběhat i vyspat na měkoučké posteli či další pohovce. Ranní vstávání v 8 hodin nám přišlo docela příjemným, protože výstava v nedalekém zimním stadionu Trapez začínala až v 10. hodin. V kruzích se střídaly obvykle dvě skupiny FCI a devítka přišla na řadu až po dvanácté. To byla záchrana pro Moniku Kupicovou, která mi volala po deváté ráno, že s manželem právě projeli Legnici. Čekal je ještě pěkný kus cesty, ale příjezd zvládli a v podvečerním finále jistě své strastiplné cesty nelitovali. Ostatně nebyli sami kdo lkal nad cestovními podmínkami z naší republiky...

Specialitou soutěže je fakt, že výstavní poplatek byl 25 EUR, ale katalog si všichni platili zvlášť za 10 PLZ. Pořadatelé byli připraveni přijímat  všechny základní měny (EUR, UDS, KC, SK, PLZ), ale neměli příliš peněz na vrácení v příslušné hodnotě. Internetové stránky pro tento rok neobsahovaly seznam přihlášených psů jako loni, takže na všechny čekalo překvapení až na místě. Ve čtyřech výstavních kruzích, umístěných na dně zimního stadionu, se vystřídali zástupci všech skupin FCI s rozhodčími. Náš kruh číslo 4 hostil po ránu skupinu I, od dvanácti hodin naší devítku a po ní ještě desátou skupinu FCI. Celé posuzování i program byl doprovázen odborným komentářem pro diváky, mírně hrála hudba a reflektory osvětlovaly plochu zejména při finálových soutěžích. Sbor rozhodčích měl připravené stoly a o malé občerstvení se postaral stejně jako loni nedaleký McDonald. Snad jedinou nevýhodou (z našeho pohledu cizinců) je fakt, že na výstavě posuzoval jen jediný zahraniční rozhodčí (pan Müller ze Švýcarska a to ještě jen Grand Prix Leszna pro majitelé psů z lešenského kynologického oddílu a pak finálovou soutěže BIS). Všichni ostatní rozhodčí jsou domácí. Kdyby se tohle podařilo polským organizátorům změnit, budou mít šampionskou soutěž světové úrovně.

U čínánků, stejně jako u řady jiných plemen, nebylo tak trochu o co soutěžit. O to víc mě zamrzelo, že Nabab, který se dostal až mezi 32 nejlepších psů výstavy, vypadl hned v prvním kole. Los byl bohužel neúprosný i když by si tento pohybově excellentní pes zasloužil mnohem víc. No, tak to zkusíme za rok znovu.

Ve zkratce::
* 409 psích šampionů
* podruhé stejný vítěz BIS, potřetí westík...
* letos byli mnozí čeští zástupci velmi úspěšní - třetí místo BIS maltézský psík!
* jak se vystavuje na šampionech šampionů - 
* reportáž a mnohá další fota též na stránkách Bohemia-Acro

Chinese Crested Dog - hairless and powderpuff
Posuzovala /Judge: Elzbieta Junikiewicz (Polsko - Poland)

Males	Nabab Germanika (HA)	V1, CWC, Best dog, BOB, 1-3 BIG, 32 BIS	Adam Ostrowski, Pol.
	Cody z Haliparku (PP)	V2	Libuse Brychtova, CZ
	Sasquehanna Emanor (HA)	V3	Malgorzata Supronowicz, Pol.
	Campari Sua Sponte (PP)	abs.	Anna Domoslawska, Pol.
Females	Sasquehanna Sabda (PP)	V1, CWC, Best bitch	J. a L. Lukaszuk, Pol.
	Esperanca Sasquehanna (HA)	V2	Malgorzata Supronowicz, Pol.
	Casablanca Pastoral (HA)	V3	Romana Kurantowska, Pol.

28.02.2005, text: Brychtová, Foto: Libuše Brychtová, fota čínských naháčů J. Podzemská - Bohemia Acro. Děkujeme !!!