Champion of Champions 2005

Budapešť - Maďarsko (Hungary)  -  11. 12.  2005

Jaké byly soutěže šampion šampionů v Maďarsku v předchozích letech? Můžete si to přečíst: 2002, 2003, 2004
* Fotografie a kompletní výsledky z maďarských webů - podívejte se: EBcimtar a Dogline
* Reportáž o úspěšné účasti rhodéského ridgebacka ZDE

Od soboty jsem věděla, že se Cody na maďarských šampionech šampionů utká minimálně s fenkou ze třídy šampionů z Derby výstavy. Kdo dojede další, to je vždycky velká a naprosto otevřená otázka. Druhou absolutní neznámou byl rozhodčí z Velké Británie Frank Kane. Nemohla jsem si vybavit, zda jsem ho vůbec někde viděla. Neposuzoval nás nikdy zcela jistě. Po sobotním úspěchu Codýska v Derby a po loňském vítězství Gessi v IX. skupině FCI právě na šampionech šampionů jsem si nedělala žádné iluze o možném dalším úspěchu. S Evou Neduchalovou jsme po jejím vítězství BIS na klubové výstavě teriérů naložily její pytel krmení ke mě do auta (Eva opět statečně dorazila vlakem se psem i synkem) a společně jsme všichni v pohodě posnídali. Zatímco Eva pomalu sbalila a odjela na výstaviště, my jsme si s Codym (kterého jsem předtím vyvenčila) ještě schrupli. Výstava začínala v 10 hodin a IX. skupina šla na řadu až po dvou skupinách FCI, takže jsme měli času dost. Nemínila jsem ovšem nic prošvihnout (děkuji, jedna letošní zkušenost z Aradu mi stačila) a proto jsem s Codym dorazila už v jedenáct. Jak se ukázalo, mohli jsme klidně spát další tři hodiny, ale přišli bychom o mnohé. 

Vyzvedla jsem si katalog, ověřila situaci, docela s radostí zjistila, že číňánci jsou tu jen dva (Cody a O´lala). Opravdu je bude posuzovat Brit, ale ten byl teprve u třetího plemen první skupiny FCI, což znamenalo, že půjdeme na řadu kolem třetí odpoledne. Až později jsem pochopila, že rozhodčí měl počet psů rozvržen na dobu posuzování tak přesně, aby skončil v těsně před 16 hodinou, kdy začínalo finále. Jaké nám to ale udělalo potíže!!! Vyčkejte...

Codýska jsem nechala odpočívat v měkoučce vystlané zateplené kleci a obešla přátele a známé. Účast 470 šampionů z 8 zemí Evropy výrazně předčila předchozí roky. Posuzovalo se ve čtyřech velkých kruzích a rozhodčími byli: Frank Kane (GB), Kari Jarvinen (SF), Istvan Nagy (H) - prezident MEOE, Tamás Jakkel (H). Přivítala jsem se s Luckou Kotěrovou, jejím tatínkem a dalšími členy vcelku početné "psí" výpravy, popovídala s dalšími pejskaři i handlery. U našeho kruhu stál na stole stromeček, obložený dárečky a sklenkami na šampaňské. Jak se vzápětí ukázalo, byla to akce Klubu malých a asijských plemen, tedy přesněji jejího pana předsedy, který jí sponzoroval a  připravil jako pozornost pro přítomné členy klubu. Vrátila jsem mu putovní pohár za absolutní vítězství v ATK (posílala ho Monika Kupicová, která ho vyhrála zaminulý rok po naší Gessi Modrý květ) a dověděla se, že jakmile skončí posuzování v našem kruhu, čeká na všechny přípitek a malá oslava nadcházejících Vánoc. Byla to krásná chvíle! 

Výstava šampionů je kouzelná v tom, že na ní (až na drobné výjimky) nevládne žádný shon ani stres. Výzdoba připomíná Vánoce na každém kroku a focení majitelů se psy u vánočních stromků je příjemnou tradicí. Další milé překvapení mě potkalo v podobě setkání s Patricií Burunkai, jejím manželem a jejich přáteli. Patricia je majitelkou II. vicešampiona šampionů z letošní Bratislavy basseta Ch. Big Ben Dominik. Byla jsem trošku překvapená když mě hned dopoledne pozvala ke svým přátelům a odvedla mě ke stolu, na němž se celý den konala bohatá hostina. Patricia mi vysvětlila, že je jí a jejím přátelům ctí, že s nimi posedím a popovídáme si o pejskách a všem kolem. Z povídání se vyklubal skvělý oběd (Patricie mě pravidelně znovu vodila ke stolu a dbala na to, abych pořád něco jedla:)) ), posléze večeře a nakonec dort a šampaňské pro všechny. Však měli v partě také ohromné úspěchy! Bígl jejich přátel vyhrál skupinu! Maďarská pohostinnost je pověstná a tady se ukázala v celé kráse. A tak mi dovolte větu pro Patricii: Patricia, many thanks for so wonderful day with you, your husband and your friends!

Samozřejmě jsem nezapomněla na Codýska, který se dočkal ještě několikerého venčení, než jsme se mohli začít připravovat na soutěž. Do růžova vyspinkaný psík byl samá radost a zjevně se těšil, už když jsem ho česala. Blížilo se čtvrt na čtyři. Po maltézech, bišoncích, grifoncích a pudlech byla konečně řada na nás. Jak jsem omrkla posuzování pana rozhodčího, měl jasně vyhraněný názor a posuzoval čitelným anglickým systémem. Po vystavovatelích chtěl v pohybu trojúhelník, což mu bohužel splnil málokdo. Byl-li pes sám ve třídě, chtěl ho rovnou na stůl, kde následovala opravdu důkladná prohlídka. "Šampioni nešampioni, důvěřuj ale prověřuj." Alespoň tak jsem si pro sebe pana rozhodčího odhadla. Codýskovi probral každý chlup tak, že jsem na osvalené tělo dobře viděla i já. Trojúhelník jsme s Codym vystřihli bez chyby, pečlivě jsem si hlídala, kde rozhodčí stojí. Pak si nechal Codyho zastavit z pohybu před sebou a psík na něm se zájmem visel očima, což se pánovi zjevně líbilo. Kartičku s titulem Vítěz šampionů nám dal s úsměvem. Než odběhala O´lala, stihla jsem Codýska ještě učesat. To už u mě byla i Lucka Kotěrová, která měla v 16 hodin zahajovat program Best in Show juniorhandlingem ve finálovém kruhu. Jakmile jsem viděla že i O´lala dostala svou kartičku, nastoupila jsem na kývnutí vedoucí kruhu na koberec a postavila Codýska. Pan rozhodčí se na nás podíval, došel si ke stolu pro zlatou šňůru za BOB a poslal nás do pohybu. Po vzoru amerických profíků jsem si jako první připravila Codýska a počkala, až bude i majitel feny připraven, abychom vyběhli současně. Codýsek pozná, kdy o něco jde a běžel prakticky sám. K zisku BOB nám stačila necelá polovina kruhu! Přiznám se, že jsem si oddechla a od té chvíle už mi dobrou náladu nemohlo nic pokazit. Máme splněno, Codýsek má "Bobíčka" a teď už nás čeká jen odměna a zábava. Dala jsem psíka do klece a přejela s ní k finálovému kruhu. Až za chvilku mi došlo, že se tam už něco děje. Bylo půl čtvrté a pět minut. Děti se psy. Jéžišmarjá to už je juniorhandling! Kde je Lucka? Bleskově jsem vyndala Codýska, přičísla ho a dala na vodítko. Posuzování právě začalo! Lucka doběhla těsně po nástupu. Situaci se ale podařilo zachránit. S Codýskem v ruce hupla přes hrazení a vzorně se zařadila za hocha s afgánem, který byl poslední. Jestli někdo v maďarštině přes den vyhlásil že soutěž začne dřív, pak to pro nás mělo stejný efekt, jako kdyby to hlásil tatarsky. Soutěž posuzoval prezident maďarského kynologického svazu István Nagy, sám aktivní chovatel a vystavovatel. Neznám v Maďarsku osobu povolanější, vždyť jezdí posuzovat a vystavovat své psy na výstavy do celého světa!

Na rozdíl od soboty byla tahle soutěž svým průběhem opravdový juniorhandling. Každému soutěžícímu se dostalo zvláštní pozornosti, prvky nepostrádaly obtížnost ani obvyklé chytáky. Lucka byla ale bdělá a po počátečním stresu s nástupem už úplně soustředěná. Neudělala jedinou chybu! Naopak se mi zdálo, že by se od ní mohla maďarská děvčata ledasco přiučit. Po prvním posouzení začalo cosi jako výběr. A Lucka se do něj mezi asi šest nejlepších dostala jako poslední! Z gest organizátorů se dalo pochopit, co se bude dít dál. Tohle bylo předkolo! Finále vybrané šestice zahájí finálové soutěže. Trošku z nás opadlo napětí. Cody dostal své sušenky, Lucka nový účes v podobě elegantního copu, jenž jí přidal na profesionálním vzhledu a já se konečně stihla napít. Pro jistotu jsem se došla zeptat pořadatelů, kdy že začne finále. Nikdo to nevěděl přesně, ale prý brzy. Brzy bylo nakonec až před půl pátou. Vybraní finalisté nastoupili opět seřazení podle plemen ve skupinách FCI, Lucka jako pátá odzadu před afgánským chrtem.

Tady už záleželo na každém detailu. Pan rozhodčí obešel řadu, pak prohlédl psy jednotlivě na zemi. Handleři nesměli zapomenout měnit postavení podle jeho pozice. Všichni pracovali až se z nich kouřilo. Pak posouzení psů v postoji, velcí na zemi, malí na stole, následoval  předepsaný tvar některého písmene. Zdálo se mi, že István Nagy dal těm nejlepším nejtěžší prvky. Codýska čekalo na stole i ukázaní zubů, což Lucka zvládla zcela samozřejmě. Neudělala opět žádnou chybičku, ale musím dodat, že ani soupeři se nedopustili ničeho zásadnějšího. Měla jsem výhodu v tom, že poblíž mě se postavili dva rozhodčí, jejichž odbornou názorovou debatu jsem mohla v angličtině sledovat. Shodli se na vysoké úrovni soutěže, na dobrém výběru finalistů a na trojici, kterou by oni sami vybrali. Lucka v ní podle nich byla, což mě těšilo. Jenomže všechno záleželo na úplně jiném pánovi. Ten mezitím provedl další zúžení výběru. Lucka se znovu vešla do šestky nejlepších! V maďarské přesile skvělý výkon. Došlo na lámání chleba. Přesun finalistů na okraj kruhu a předvedení dvou psů synchronně vedle sebe. Tady je důležité vyhovět nejen svému psovi, to v první řadě, ale také se chovat kolegiálně k druhému handlerovi a vystavovat stejně, pokud je to možné. Aby si Cody užil, vyšel na něj do dvojice afgánský chrt, stejně jako v Bratislavě. Leč afgán příliš neběžel, zatímco Cody si s délkou koberce poradil hravě. Směrem od rozhodčího bylo vše v pořádku, na zpáteční cestě Lucka trošku zrychlila a Cody jí klusem nestačil. Asi pět cvalových kroků mohlo být osudovou chybou nebýt jejich jinak opravdu skvělého výkonu. Lucka ale Codýska srovnala a pak už vše proběhlo opět bez chybičky. Poslední prohlídka všech psů v postoji vedle sebe. Já sama si netroufám tipovat. Vyhlášení vítězů je pro naší skupinku infarktová záležitost. Než István Nagy do mikrofonu pochválí všechny soutěžící za vysokou úroveň jejich předvádění, než jim prozradí, že vítěz se přímo kvalifikoval na Crufts 2006 a než přistoupí k vyhlašování, jsme skoro bez sebe. Následuje výběr tří handlerů, kteří se podělí o první místa. Dívka s retrívrem, druhá s kolií a třetí... Lucka a Codym!!! Jásáme nahlas. V takové konkurenci a na šampionech šampionů v cizí zemi je to nádherný úspěch. Maďarské dívky se umístí ve stejném pořadí jako včera, Lucka zabojovala na třetí místo. Nádhera! Myslím, že tahle soutěž bude patřit k jednomu z jejích nejcennějších úspěchů. Neměla to jednoduché a odvedla ohromný kus práce. Blahopřeju Lucko! A na viděnou v Olomouci a Trenčíně!

Codýsek dostane piškoty a napít a do finálové soutěže si jde ještě odpočinout. Pár lidí mě přišlo s údivem i zjevným nesouhlasem zeptat, proč půjčuji psa do juniorhandlingu když má BOB a bude přece do finále unavený...? "Cody? A unavený?" Chápu jejich obavy, ale to neznají Codýska. Pro něj jsou dva dny výstav (podle možnosti ve tříkolové soutěži (třida, CACIB, BOB)), dvě soutěže juniorhandling a dvě finále BIG nejlépe ještě doplněné o Best in Show ohromnou legrací, bez které by to nebylo ono. Codýsek by byl víc nesvůj, kdyby nemohl na finálový koberec. Je to jako byste rozenému komikovi zakázali vstup do varieté. A Codýsek jim to vzápětí ukázal! Mezitím ale ještě Eva Neduchalová vyhrála s Baronem celou třetí skupinu FCI, kterou posuzoval Kari Jarvinen. Nádhera! 

Do deváté skupiny FCI jsem nastupovala samozřejmě převlečená do společenských šatů. I rozhodčí posuzovali ve smokingu, takže jiné řešení nepřipadalo v úvahu. Pravdou je, že čím dál více vystavovatelů se na tuto soutěž obléká slavnostně. A to je dobře. Codýska jsem měla připraveného jak nejlépe to šlo. Věděla jsem, že konkurence tu bude nesmírně silná. Jakmile jsem postavila Codýska do přípravného kruhu a mrkla letmo kolem sebe, měla jsem chuť rovnou odejít. Propána tady je ale nádherných psů! Pekinéz, velký černý pudl, lhasa, bišonek, maltéz... "A dost! Nekoukej se tam! Dneska je lepší to raději nevidět, vždyť stejně o nic nejde. Hlavně když si netrhneme ostudu". Poručila jsem si a také jsem se poslechla, takže se mě neptejte, kdo všechno s námi v IX. skupině FCI byl. Vím jedinou věc. Nastupovala jsem za malým apricotem pudlem, který šel hrozně pomalu a já měla problém s místem pro klus, i když jsem si nechala při nástupu rezervu a vycházela rohy. Codýsek, zlatíčko, naběhl s plným elánem a stál bezvadně. Líbil se mu i pan rozhodčí Jakkel, na kterého se pozorně díval, když to bylo třeba. Do užšího výběru asi deseti psů postupujeme jako třetí! Nádhera! Vedle mě černý královský pudl, který nás porazil u stejného rozhodčího letos v Kecskemétu v bouřce a dešti. Ten bude zaručeně před námi. Tipuji ho na vítěze skupiny, však se o tom v kuloárech hodně mluvilo. Soustřeďuji se na Codýska. Postavit se na správné místo, ukázat psíka co nejlépe, včas ho dát na stůl, přičísnout k dokonalosti a dobře postavit, než se na něj rozhodčí poprvé podívá. Uhnout rozhodčímu kolem stolu na správnou stranu, dotekem lehce podpořit psíka tak, aby mu i při detailní prohlídce bylo dobře. Ze stolu dolů, srovnat vodítko, podívat se, kde přesně stojí rozhodčí a rovně od něj odběhnout tam a zpět ve správném tempu. Ještě než doběhnu zpět k rozhodčímu už musím očekávat a sledovat jeho příští gesto. Bude nás chtít z pohybu zastavit, Codýska vidět na volno a zkusí jeho povahu a pozornost? Nebo nás pošle bez zastavení rovnou kolem celého kruhu zpět do řady? Je toho docela dost, co musí vystavovatel zvládnout, chce-li dobře vystavovat. Píšu vám to proto, abyste si to uvědomili, až také vyhrajete. Snad se vám moje zkušenosti budou hodit. Rozhodčí si nechal Codýska zastavit před sebou. Podívají se jeden druhému do očí. Mám dojem, že se Cody po svém usmál. Usměje se i Dr. Jakkel a posílá nás zpět na místo. Pak posoudí ostatní psy. A už je tu vyhlášení. Třetí místo: Kínai meztelen kutya! To jsme my! Neskutečné se přece jen stalo. Čtvrtý rok v řadě za sebou mám svého psa na některém stupni vítězů! Když si uvědomím, kolika plemenům z naší skupiny FCI se to nepodařilo ani jednou, je moje radost ještě větší. Druhé místo velký černý pudl! Propána kdo vyhraje? Na to jsou v tu chvíli zvědaví snad všichni v hale, protože oba jejich favoriti už stojí u pohárů. Mladý francouzský buldoček je, jak se mi zdá, všeobecným překvapením (netoliko jeho majitelka, ta je mi povědomá). A to nikdo netuší, že se zanedlouho stane i psem roku (vítězem BIS), což je mi při čtyřčlenném sboru rozhodčích naprostou záhadou. Pro Codýska je toto umístění nesmírně cenné. Dostat se jako labutěnka mezi tolika šampiony na třetí místo, a nechat za sebou kompletní armádu "dlouhosrstých" krasavců, to je husarský kousek. Až po soutěži se od osob zasvěcených dovídám, že kromě osrstění se na Codýskovi líbí jeho celková elegance, rovný hřbet, vynikající pohybová mechanika a osobnost, kterou vyzařuje. No, netěšilo by vás to?

Best in Show je přehlídkou, ve které držíme palce a fandíme Evě Neduchalové. Podle mě patří mezi nesporné favority, ale v totální maďarské přesile to nemá snadné. Znám z výstav většinu vítězů skupin nebo jejich vystavovatelů. Žádná hra na překvapení či náhodu se nekoná. Třetí místo pro kerryho je prostě skvělé!!! Druhý jezevčík je ze stanice Dr. Jakkela a Márczého Jánosze (tento rozhodčí na podzim zemřel na nevyléčitelné onemocnění), čili zcela pochopitelné symbolické gesto pro pěkného psa. Co vězí za vítězstvím buldočka, to ukáže čas. Třeba je to náhoda nebo kvality psa, o nichž nemám tušení. Dovoluji si ale odhadnout už teď, že příští rok vyhraje velký japonský pes... 

Po soutěži ještě poprosím pana rozhodčího z Velké Británie o fotku s vítězem BOB. Vypadal hodně potěšeně a srdečně nám blahopřál k úspěchu. Vida Codýsku, máš další posudek od rozhodčího ze země, která je garantem standardu našeho plemene. Toho si budeme považovat. Den zakončíme i s Evou Neduchalovou skvělým dortem od maďarských přátel a sklenkou šampaňského. K hotelu to máme 500 metrů... Skončila naše poslední letošní výstava. To byl rok!!! Rok labutěnky..."Codýskův rok!"

Codýsek se ještě dosyta vylítá na prázdném parkovišti, však si to zaslouží. Domů se vracíme až v pondělí dopoledne. Evu se synkem, Baronem, se třemi pytli krmení, poháry a dalšími cenami vysazuji v Břeclavi na nádraží, kam pro ní přijede známý. Měla jsem tu hromadu věcí vyfotit! Do Prahy se vracíme po suché, sluncem zalité dálnici bez větších problémů. Až těsně u Prahy začne pršet, ale to nám nevadí. Čeká nás dojatý páneček, jehož objetí je pro mě i pro Codýska nejsladší odměnou. Poháry za 2x BOB,  BIG 3, BIG a res. Best in Show nám doplní vánoční výzdobu domácnosti. Ten největší ale bude u Jansových! Aby měli také nějaké 

Jeden rok skončil, ale už plánujeme další prestižní výstavy... Snad se i rok 2006 povede... Hodně štěstí vám všem, určitě se budeme potkávat... L.B.

! 470 psích šampionů z 8 zemí v katalogu
  470 champions from 8 countries in the show catalogue !
* Cody převzal štafetu v této soutěži po Ich. Gessi Modrý květ
* Již čtvrtým rokem v řadě za sebou stojí náš čínský chocholatý pes na stupních vítězů !

Čínský chocholatý pes - Chinese Crested Dog
Posuzoval /Judge: Frank Kane (Velká Británie - Great Britain)

Sex	Pes/Dog	Výsledek/Result	Majitel/Owner
Dog	Ich. Cody z Haliparku	Excellent 1, Champion male winner, BOB, BIG 3	Brychtová, Jansa, CZ
Female	Ch. O´Lala v. Schloss Neuschwachstein	Excellent 1, Champion female winner	Balog Atilla, H

Finale results:
Champion of Champions juniorhandling: Judge: Istvan Nagy (H) - prezident MEOE
I. Németh Adriána golden retriever kutyájával / Crufts kvalifikáció /, H
II. Krausz Mariann hosszúszőrű collie kutyájával, H
III. 3rd place/ 3. místo: Lucie Kotěrová + Ich. Cody z Haliparku - chinese crested dog powderpuff, CZ

BIG IX - 3rd place/ 3. místo : Ich. Cody z Haliparku, Judge: Dr. Tamás Jakkel
BIS: 3rd place Kerry Blue terrier - Ich. Gaeltacht Iosac Aduaidh, Eva Neduchalová, CZ
BIS judges: Frank Kane (GB), Kari Jarvinen (SF), Istvan Nagy (H), Tamás Jakkel (H)

© text: 18.12.2005 Libuše Brychtová, foto: Hanuš Brychta - archiv, Lucie Kotěrová, Gábor Szalánci, Patricia Burunkai (My Destiny kennel)