Do Luxemburgu jsme přijeli s manželem pozdě v noci a protože máme auto upravené na pohodlné nocování, není pro nás problémem zastavit a přespat téměř kdekoliv. Zkusili jsme zajet přímo na výstaviště a doufali, že bude parkoviště otevřené, jak bývá zvykem na většině výstavišť, která ze zahraničí známe. Výstaviště u nás, ale i na Slovensku, v tomto směru bohužel značně pokulhávají. Parkoviště v Luxemburgu bylo skutečně otevřené a na něm již spousta aut, většinou obytné karavany. Ráno nás přivítala ošklivě zatažená obloha a velmi studený vítr. U vstupu, kde se vytvořila velká fronta, jsem se už těšila na teplo haly. Byla jsem však zklamaná. Náš kruh byl umístěn přímo u východu pro venčení psů a halou to pěkně protahovalo. Následky jsme s manželem pocítili o pár dní později - přivezli jsme si totiž, kromě jiného, z Luxemburgu pěknou rýmu!

Výstaviště tvoří jedna obrovská hala, která je uvnitř rozdělená na několik menších. Povrch v halách je dost kluzký a někteří psi měli značné problémy při procházení halami. Ve všech kruzích však byly položené koberce, takže posuzování psům nečinilo žádné problémy. Kruhy byly středně velké, což znamená - pro číňánky dostatečně velké. Dost jsem však litovala třeba vystavovatele afgánských chrtů, kteří byli nuceni ve stejně velkém kruhu předvést své psy. Pro ně byl kruh opravdu malý.

Na výstavu bylo celkem přihlášeno 26 čínských chocholatých psů, z toho 7 osrstěných a 19 bez srsti. Posuzoval pan rozhodčí Dan Ericsson ze Švédska. Jeho vystupování i posuzování bylo velmi příjemné. Ke psům přistupoval vždy tak, aby ho nejdříve posuzovaný pes viděl, pak mu nechal krátce očichat ruku a po tomto seznámení začal psa obvyklým způsobem prohmatávat a posuzovat. Pan Ericsson ovládá perfektně angličtinu i němčinu a vždy se vystavovatele zeptal, v jakém jazyce chce komunikovat. Proč to píši? Pokud někdo očekával, že si názor rozhodčího na svého psíka přečte později v posudku, byl na omylu! Žádný posudek nikdo nedostal. Pokud se panu rozhodčímu cosi na pejskovi nezdálo, sdělil to vystavovateli pouze ústně při posuzování. Pokud bylo vše podle něj v pořádku, zeptal se pouze na věk psa. Takže jsem se u našeho Elvise Modrý květ dozvěděla pouze to, že má jaksi větší proporce těla a k tomu nedostatečně velkou hlavu. Abych to vysvětlila musím podotknout, že jsem 14 dní před výstavou změnila značku krmení a Elvískovi extrémně chutnalo. Když jsem zjistila, že moc přibral, bylo už na nějakou redukci váhy pozdě. K tomu přičtěte ještě jeho bohaté osrstění a bylo hotovo. Známka VD. A to byl ve třídě šampionů sám! Moc mě to mrzelo, ale musela jsem dát rozhodčímu za pravdu. Cenn Modrý květ ve třídě šampionů získal V2 res.CACL, res. CACIB a porazil ho jen Prefix Hold Your Horses (Nejlepší dorostenec Best in Show na světové výstavě v Portu 2001 a V4 ve třídě otevřené ze SV v Amsterodamu 2002). Ten také získal titul Nejlepší pes plemene, CACL, CACIB a BOB. Naše Eyllin Modrý květ získala titul Nejlepší fena plemene, CACL, CACIB a zároveň titul šampion Luxemburgu. 

Čínský chocholatý pes bez srsti