Přestože pražské výstaviště bylo tak pěkně při ruce (MVP Praha - výsledky a foto ZDE), my jsme se ve stejný víkend vydali na dvě mezinárodní výstavy, společně nazvané Alpe-Adria Winner, a to v italském Udine a ve slovinském Portoroži. Počasí nám příliš nepřálo a celou cestu lilo jako z konve. Výstaviště v Udine se mělo otevírat v 8.00 hodin, ale jsme my již půl hodiny předem stáli před branami. K obrovské bráně vedla lesní pěšina plná oblázků, do nichž zapadávala kolečka našich výstavních klecí a přímo před vstupem stál dům s vymlácenými okny a otlučenou omítkou. Brána i plot byly velmi vysoké a my jsme s hrůzou v očích očekávali, co nás může potkat uvnitř a nebude-li se výstava konat venku. Po té, kdy pořadatelé otevřeli, nás čekalo nádherné překvapení. My jsme totiž do areálu vstoupili zadním vchodem! Prosklený hlavní vchod, plný sloupoví a s příjezdem po asfaltové silnici, byl z druhé strany. Po průjezdu dvorkem jsme stanuli v osvětlené hale, za níž nás čekala nevšední podívaná. Abychom se dostali do vlastní výstavní haly, museli jsme projít skleněným tunelem, který vedl přes divoce proudící říčku s malými vodopády. Byla to strhující podívaná, ale neměli jsme zrovna příjemný pocit mít takový proud zdánlivě přímo pod nohama. Naše hala byla celá pokryta červeným kobercem a dále byla propojena loubím plným květin s halou další, která byla celá v modrém. Šli jsme si vyzvednout katalogová čísla a museli jsme doplatit 20% z výstavních poplatků navíc, neboť prý poplatky uvedené na přihlášce jsou pouze pro členy italského svazu. Všude byla vkusná výzdoba z květin. Co do vzhledu to bylo určitě nejkrásnější výstaviště, jaké jsem kdy viděla. 

První den, tedy v italském Udine, nás posuzoval rozhodčí pan Tamas Jakkel (Maďarsko)
(Ve třídě šampionů se CAC nezadává, nejde o omyl ve výsledcích!).

Čínský chocholatý pes - obě variety dohromady.