Národní výstava (CAC)

Ljubljana - Slovinsko - 23. listopadu 2003

Úvod (Home) Výstavy (Shows)  Chov číňani (CCD) Z médií (Press) Inzerce (Puppies)
Standardy Ke čtení Chov peruáni (Peruvians) Foto (Photo)  z Haliparku
 

BIS winner CAC Ljubljana 2003 - whipetVítězné páry.Výjimečně začnu zmínkou o předvečeru výstavy. V sobotu 22.11.2003 se totiž v Praze v Národním domě na Vinohradech konal II. kynologický ples a my jsme na něm s manželem samozřejmě nemohli chybět. Ke každému zahájení plesu patří předtančení a asi nikoho nepřekvapí, že na kynologickém plese šlo o tanec se psem v provedení Šimony Drábkové s její báječnou dobrmankou. Pak už se moderování průběhu večera ujal Honza Musil, mimochodem od ledna nový šéfredaktor časopisu Svět psů! Zazpívala Zora Jandová i Marta Kubišová, tentokrát přišel i kouzelník (pravý, mladý a vynikající!), o finále večera se postaral Lucie Bílá (to není překlep, obdivovali jsme totiž jednoho z členů Travesti show). Tombola plná cen od sponzorů, provětrala kapsy mnoha návštěvníků, kteří tak ovšem přispěli na psíky nejubožejší a útulkové. O hudbu k tanci se postaral špičkový taneční orchestr Josefa Hlavsy se svými sólisty (pro zajímavost Marek Burza je členem sboru Karla Gotta - podívejte se na mistrův Vánoční koncert, určitě ho uvidíte) a v druhém sále diskotéka p. Linka. Kdo se chtěl bavit, tančit či si popovídat s přáteli, měl jistě o náplň celého večera postaráno. Taneční parket byl plný tak akorát a opět se ukázalo, že i mezi kynology jsou mnozí, kteří žijí nejen svými psy. V jednu hodinu v noci jsme s manželem spokojeně odcházeli domů, abychom se převlékli, vysprchovali a už za necelou hodinu vyrazili na 620 kilometrů dlouho cestu směr Ljubljana. Nešlo o náš plánovaný pokus o harakiri! To se nám jen omylem sešly dvě akce, z nichž jsme ani na jedné nechtěli chybět.

Ten betonový oblou uprostřed je silnice, po které za chvíli pojedeme!Až pojedete autem do Ljubjlany vězte, že není radno tak docela věřit automatickému internetovému vyhledávači nejkratších a nejrychlejších tras. Ne snad, že by automat nenašel a nepopsal cestu dle uvedených dvou kritérií, ale nebýt štěstí s počasím, mohli jsme trčet někde v horských závějích. Doporučená cesta z Prahy, přes České Budějovice, Linz, směr Graz, s odbočkou na 86 kilometru dálnice A9 na Trieben, Judenburg až do Klagenfurtu. Zde po silnici 91 směr hraniční přechod Ljubelj, ve Slovinsku pak na Kranj až do Ljubjlany. Podle mapky ze vstupního listu jsme výstaviště našli bez potíží. Popsaná trasa měla jediný nepatrný háček. Při průjezdu obcí Unterloibl, dle itineráře již vcelku nedaleko hraničního přechodu, mě na kruhovém objezdu zaujal veliký zelený terč a nápisem "Ljubelj - otvarta - open". Jeho červená varianta byla sklopená. Pročpak to tu asi mají? Už příští okamžiky nám daly odpověď. 

Už jste viděli silnici vedoucí do pravého úhlu? Já až tady :))Určeným směrem začalo naše autíčko stoupat do hor, zatáčky se postupně změnily v regulérní serpentýny a při pohledu na silniční oblouky zatesané do skály nad námi jsem bleskurychle pochopila, že značka s 24% číslovkou zjevně neudává přehnanou vydatnost místního zlatavého moku. O obraty o téměř 360° nebyla nouze a při náhodném pohledu ze srázu pod námi jsem zalkala: "Kam se hrabou vyhlášené serpentýny Sakalobra na Mallorce!" Výstražné značky, upozorňující na sjízdnost silnice jen se sněhovými řetězy, se zanedlouho ve svém hojném počtu vyrovnaly reklamním bilboardům a prodloužené tyče u patníků také cosi napovídaly o vydatné zimě ve zdejším kraji. Hraniční přechod Ljubelj se nachází ve skalní rozsedlině v nadmořské výšce 1056 metrů, přičemž přímo sousedí s vrcholem Stol a to už je klasická dvoutisícovka (2 238 metrů). Klesání s maličkou zatáčičkou ... A dálnice vede až dole! Po bezproblémovém překročení hranic nás čekala odměna za námahu. Ranní pohled ze sluncem ozářených hor do údolí pokrytého nadýchanou mlhovou peřinou byl až pohádkově úchvatný. Škoda, že blížící se čas začátku výstavy byl tak neúprosný. Klesání do údolí k řece Sávě poblíž hranic Triglavského národního parku nás inspirovalo ke zpáteční cestě tou samou cestou, abychom si v pondělí přes den takovou nádheru užili jak se patří. V žádném případě vám nedoporučuji pokoušet zmíněnou cestu v zimním období, protože jak vidno na šrámech ve svazích okolních kopců, laviny tu padají jako podle jízdního řádu MHD, vodopády chrlí tisíce tisíce hektolitrů ledové vody za vteřinu a když napadne sníh, je 24% stoupání jednoduše nezdolatelné. Jeďte tedy raději po dálnici A2 na Villach s přímou odbočkou na Ljubljanu.

Željko Gajič, Slovenia - judgeFarao ve finále - anglický buldok vzal předvádění jako úžasnou zábavu, při které je nejlepší ležet.Výstava samotná se konala v halách Gospodarskeho razstaviště. Bylo tu teplo (jen od dveří pochopitelně táhlo), akorát světlo a docela útulno. Dostatečně velké kruhy (bez koberců) zvládly nápor 651 psů 154 plemen dovezených 536 majiteli v jediný den bez problémů. Jedenáct českých vystavovatelů dovezlo 21 psů devíti plemen a naše zemička obsadila 5. místo v pořadí za Slovinci (422 psů), Italy (78 psů), Chorvaty (64) a Rakušany (24). Bohužel číňánci se sešli jen tři, všichni naši vlastní a po převelice dlouhé době nás čekal jen "souboj" s rozhodčím, kterým byl Željko Gajič ze Slovinska. Farao si odbyl své další účinkování ve třídě dorostu a Akim s Gessi si zaběhali o BOB. Farao cvičí na předváděcím stole. Ačkoli Geska chodila špičkově a výstava jí sedla, panu rozhodčímu se víc líbil Akim a Gesce vytkl vysoko nesený ocas, který naopak řada jiných rozhodčích vyžaduje. A pak se v tom má někdo vyznat. BOB Maltézský psík - Itálie.Hlavní ale bylo, že oba dospělí naháči splnili poslední podmínku šampionátu (rok a den mezi prvním a posledním CACem) a stali se šampiony Slovinska. Na březnovou výstavu v Ljubjaně 2004 se zadáváním CACIB asi vyrazíme kvůli rozhodčímu Šinkovi. Jsem docela zvědavá, jestli si svůj dosavadní názor na něj vylepším nebo utvrdím. Zatím posuzoval jen ch.s. Modrý květ (titul Vicemistrů světa na SV v Dortmundu) a číňánky, jako plemeno, letos v Sofii.. Tituly tu nepotřebujeme žádné, ale výstava pro nás bude svým způsobem výzvou. Tak uvidíme.

Zkušený moderátor Dr. Jože Vidic.Závěrečné soutěže probíhaly za značného zájmu publika v dobře osvětlené hale. Velkých ovací a vřelého vyjádření díků za výjimečnou reprezentaci se dostalo slovinské vítězce světa v agility (snad jsem to dobře pochopila). Pár jorkšírů skončil na druhém místě.Tak nějak by to možná jednou mohlo vypadat i u nás. Slovinský klub "za polarne pasme i špice", který byl pořadatelem výstavy, veřejně ocenil řadu svých významných členů, ať majitelů či chovatelů, s čerstvými tituly Evropských vítězů z Bratislavy, nejvýznačnější chovatelé jednotlivých plemen předvedli své odchovy a vítězové BOB z řad členů klubu na této výstavě obdrželi zvláštní ceny. Opravdu se bylo na co dívat. Soutěže Best in show už probíhaly beze změn a s obvyklou rutinou. K perličkám patří fakt, že se výstavy zúčastnil i vítěz BIS z Bratislavy, zlatobílý americký stafordširský teriér (před nedávnem vyhrál také BIS na CACIB výstavě v Itálii), a ve III. skupině FCI skončil druhý za krásným erdelteriérem, se kterým měli v Bratislavě ve skupině FCI místa přesně obrácená. Erdel pak obsadil druhé místo v Best in Show za vítězným vipetem.

Shih-tzu Y´Paparazzi from Audrey´s Paradise - Itálie, pes třída šamapionů. maj. Amgelo Rosolen + Erika KesselerFarao se mezi dorostenci vešel do užšího výběru, což jsem v dané konkurenci považovala za úspěch. Devátou skupinu FCI posuzovala Tatjana Urek ze Slovinska. Zvítězil známý italský shih-tzu, druhý byl pudl a třetí, dost překvapivě, francouzský buldoček. A pro porovnání jedno vítězné šicí mrně.V sítě užšího výběru zůstal italský maltézáček, slovinský lhasa apso (vítěz BIS junior toho dne), kavalír a nevím kdo ještě. Akim se do tak silné konkurence objektivně vzato vejít nemohl, ale reklamu plemeni svou účastí jistě udělal. Alespoň soudě podle potlesku diváků. Veselo bylo i ve skupině X. - chrti, kde z výběru vypadl afgánský chrt, irský vlkodav i luxusní barzoj a na stupně se dostal vipet, azavak a greyhound. Do Best in show postoupil ještě briard, rhodézský ridgeback, dobrman, aljašský malamut, jezevčík a irský setr. Štefan Šinko určil pořadí vítězů BIS takto: vipet, erdelteriér a dobrman. Skončila další pěkná výstava, jejíž organizaci se nedalo v zásadě nic vytknout. Je pokaždé radost vidět, že někde něco funguje. Best in Group IX. FCI - judge: Tatjana Urek, SloveniaTak se dejte příště také pozvat třeba do Ljubljany. Čekejte sice silnou účast vynikajících italských psů, ale zato se budete mít na co dívat. A to je někdy důležitější než samotný titul, ačkoli se to na první pohled nezdá. Podstatné je učit se od nejlepších a Italové nám v mnoha případech mohou být dobrým vzorem nejen ve vystavování, ale především v péči o srst. Srst jejich maltézáčků, jorkšírů, shih-tzu a dalších plemen, je obvykle skvěle ošetřená. Jednou bych docela ráda viděla kvalitní labutěnku v rukách majitele z téhle země. Možná by nás její vzhled překvapil.

Po výstavě jsme se během chvíle dostali do zamluveného hotelu Park, vyvenčili a nakrmili psíky, pak sebe a během chvíle jsme se konečně pohroužili do spánku. Před půlnocí nás ještě vzburcovaly mobily na noční venčení a když pejskové oěpt slastně zahučeli do veliké hotelové postele, nechybělo téhle idyle už zhola nic. Ranní poklidná snídaně nám dala definitivně zapomenout na dlouhou noční cestu do Slovinska a velehory, viděné ve dne na zpáteční cestě, naše pěkné dojmy ještě znásobily. Ve Slovinsku je vážně hezky. 

 BIG a BOB rhodézský ridgeback Hlava vítěze mladých. Vítěz mladých v pohybu. Držitel res. BIG - pudl Res. BIG Cirneco del Etna. Na výstavě byli tři a nejúspěšnější byl veterán.

Chinese Crested Dog (variety společně)
Judge: Željko Gajič (Slovenia)

P-TD

Farao z Haliparku

Farao z HaliparkuVN1, Finale dorostu

Brychtová, CZ

P-TS

Ich. Akim Hvězda z Podmok

Ich. Akim Hvězda z PodmokV1, CAC, BOB,

Brychtová, CZ

F-TS

Ich. Gessi Modrý květ

Ich. Gessi Modrý květV1, CAC

Brychtová, CZ

Finale competitions:
Finale najmladšich - Farao z Haliparku

Champion Slovinska:
Podmínky splnil Ich. Akim Hvězda z Podmok a Ich. Gessi Modrý květ.

24. 11. 2003 - text: Brychtová, foto: Brychta