Aktualizováno: 05.09.2007

Není téměř dne, kdy by se na mně neobrátil někdo s dotazem ohledně čínských chocholatých psů nebo psů vůbec. Většina rozhovorů je radostná a plná nadšení zájemců o naháčky nebo plná spokojenosti nových majitelů se štěňátky. Občas mě ale ze sdělených informací nebo dotazů jímá hrůza. Dovídám se, jaké téměř nesmysly navykládali důvěřivým nadšencům někteří „taky chovatelé“. Protože mi to nedá, pokusím se nyní uvést největší „perly“ na pravou míru. Máte-li zkušenosti s nějakými dalšími, napište mi – ráda je doplním. Náměty jsem seřadila náhodně.

• Nevěřte tvrzení, že vám nabízené štěně je dokonale čistokrevné, má kvality šampiona a rodokmen nemá jen proto, že chovatel neměl čas s jeho matkou běhat po výstavách! Podmínky zařazení například čínských chocholatých psů do chovu jsou jednoduché (jedna jediná účast na výstavě se zadáváním CAC ve věku vyšším než 12 měsíců a úspěšné absolvování bonitace po 15 měsíci věku) a není vůbec těžké ani náročné je splnit. Problém tedy hledejte v exteriéru, zdraví nebo povaze matky, případně v tom, že už matka sama nemá rodokmen.

• Není pravda, že štěňatům čínského chocholatého psa dodatečně zhoustne chocholka, dorostou husté ponožky a ze štěňátka „holátka“ se stane naháč s perfektním osrstěním na požadovaných partiích! Skutečnost je taková, že požadované osrstění naháčků je nejefektnější ve věku zhruba od tří do dvanácti měsíců. Pak se štěněčí srst mění na srst dospělého jedince, opticky zřídne! a roste už jen do délky, má-li k tomu vhodnou strukturu. Nevěřte proto přesvědčování chovatele, že právě vašemu štěňátku srst na nožkách časem doroste nebo vydatně zhoustne! Naproti tomu srst labutěnek vyžaduje jistou trpělivost. Založená hustota se do dospělosti příliš nezmění, ale s délkou je třeba vydržet a v klidu vyčkat, až mladý jedinec změní srst a celkově vyspěje. Období, kdy musí být majitel tolerantní, je zhruba od šesti měsíců do dospělosti, což může být, zejména u psů, až kolem věku dvou až tří let. Nečekejte tedy, že mladá labutěnka bude mít srst ihned dlouhou až na zem. Tou disponují jen geneticky skvěle vybavení jedinci. Není od věci doplňovat stravu labutěnek potravinovými přípravky pro podporu kvality a délky srsti a používat co nejkvalitnější kosmetiku.

• Nevěřte ujišťování, že lze dodatečně získat rodokmen pro bezpapírové štěně! Není to pravda, na štěně, jehož rodiče nemají rodokmen, či nejsou chovní, a které není řádně otetované a zkontrolované pověřenou osobou KCHN vám dodatečně nikdo rodokmen nevystaví.

• Nevěřte báchorce o tom, že štěně nemá průkaz původu proto, že je šesté (sedmé …) z vrhu a jako „nadpočetné“ už rodokmen nedostane! Již řadu let se rodokmeny vydávají pro všechna štěňata ve vrhu, bez ohledu na to, o jak početný vrh jde. Pojem „nadpočetné štěně“ neexistuje!

• Nevěřte, že se štěnětem bez PP můžete na výstavy. Není to pravda. Můžete jít tak maximálně na výstavu voříšků, ale tam vás zřejmě neohodnotí, protože váš pes vypadá jako rozpoznatelné plemeno. Možná :))
  

• Věřte, ale prověřte! Může se stát, že najdete inzerát na štěňata bez PP po rodičích s PP a trefíte se do opravdu krásného vrhu u chovatele, který má jinak vrhy s průkazy původu. Příčinou obvykle bývá "neplánované" (neuhlídané) nakrytí, které je chovatelem řádně nahlášeno chovatelskému Klubu. Ověřte si telefonicky, zda je takový případ nahlášen u poradce chovu daného plemene. Klub na základě svých Řádů většinou odmítne vydat štěňatům rodokmeny, protože některý z rodičů (nebo dokonce oba) zatím nesplňují podmínky chovnosti a tudíž podle předpisů nemohou mít potomky s PP. Mám na mysli například nízký věk otce nebo matky štěňat, pro který ještě neabsolvovali bonitaci, dosavadní neabsolvování povinné výstavy či bonitace. Ze stejného opakovaného spojení se třeba o rok později paradoxně narodí štěňata s PP, protože rodiče do té doby podmínky chovnosti splní. Pokud se vám zdá, že je to celé lehce nesmyslné, pak s vámi postupem času čím dál víc souhlasím. Osobně bych pozdržela vydání PP štěňatům do doby, než rodiče podmínky chovnosti splní, protože oba splňují základní podmínku chovatelského řádu FCI (mají rodokmen garantovaný FCI), ale to je jen můj soukromý názor. Zdá se mi totiž nesmyslné rozšiřovat počet jedinců bez PP touto vysoce kvalitní formou. Klub postihne chovatele za jeho nedbalost v závislosti na míře prohřešku, což je naprosto v pořádku. Ale proč by kvůli "administrativě" měl růst počet bezpapíráků tomu nerozumím. (Samozřejmě nemluvím o spojení rodičů, kteří by neprošli bonitací pro nějakou hrubou odchylku od znění standardu plemene nebo přenášeli hrubé genetické a zdraví ohrožující vady!)

• Nevěřte tvrzení, že výstavní čínský chocholatý pes má mít slabou kostru, tenké končetiny, holé tělo i nožky, kulatou hlavu téměř bez chocholky, krátký špičatý čenich, vystouplé oči a váhu v dospělosti kolem 2 kg při kohoutkové výšce kolem 20 centimetrů! Popsaný jedinec je stejným lákadlem pro ochranáře zvířat, jako červený hadr pro býka a pro tentokrát je nutné dát zmíněným aktivistům za pravdu. Uvedený typ dnes neoficiálně nazýváme jako „starý“ a na výstavách by měl končit se známkou velmi dobrou či dobrou, neboť jeho vzhled sebou nese potažmo i mnohá zdravotní rizika, kterých se snaží většina současných chovatelů vyvarovat. Výstavně nadějné štěně by mělo mít pevnou, středně silnou kostru, pevné a rovné končetiny, správně a středně hustě osrstěné požadované partie, čistě modelovanou hlavu delšího typu, černý pigment očí i nosu, čenich stejné délky jakou má lebeční část, nevystupující oči a váhu v sedmi až osmi týdnech zhruba kolem 1,3 - 1,7 kg.

• Nevěřte tvrzení chovatele, že štěňata jsou v době vaší návštěvy vyhublá, špinavá a páchnoucí protože: se právě přestěhoval, opravuje byt a nemá čas, zrovna je po noční, vrh opatruje nesvéprávná babička, štěňata nevydrží pár vteřin čistá atd. Od chovatele, který není schopen dát vrh do pořádku ani před návštěvou zájemců, utíkejte, jako by vám za patami hořelo. U něj se zdravého, kvalitního a správně vymazleného štěněte nedočkáte.

• Nevěřte tvrzení, že vaše štěně je vlastně levné s následujícím zdůvodněním: „Já mám tu samou krev jako vyhlášený chovatel XY, ale on prodává štěňata za 30 - 50.000 korun, kdežto já mám stejně kvalitní nebo i lepší jen za 20.000!“ Jde o evidentní výmysl se snahou získat konkurenční výhodu a o vaše uvedení v omyl. Nejlepší je jmenovanému chovateli XY zavolat a na jeho ceny se zeptat. Možná pak pochopíte, že: a) není kvalita jako kvalita, b) za cca 20.000 Kč byste měli získat velmi nadějné štěně – konkrétně hairless fenku - po obou rodičích interšampionech nebo šampionech a s chovatelsky perspektivním rodokmenem, c) chovatel, který vám podobné cenové bulíky věšel na nos, asi nebude poctivost sama, co říkáte?

• Nevěřte, že v době odběru štěněte nemá poctivý chovatel k dispozici zápis o kontrole vrhu. Všechna štěňata musí být před předáním novému majiteli nezaměnitelně označena /tetováním nebo mikročipem/, minimálně 2x (nejlépe 3x) odčervena a zkotrolována kotrolorem KCHN nebo veterinárním lékařem, který o kontrole každého ze štěňat udělá jednoduchý zápis do předepsané tabulky. Zápis o kontrole vrhu vám chovatel musí předložit, pokud jej o to požádáte. Poctiví chovatelé vám ho nabídnou automaticky, jeho kopii vám dají ke smlouvě o prodeji štěněte, trvají na tom, abyste si kontrolu přečetli a sami vás navíc s jejím obsahem podrobně seznámí. Ti druzí se snaží existenci kontroly zamluvit, přejít bez povšimnutí nebo se různě vymlouvají, aby vám jí nemuseli předložit. Požadujte text kontroly minimálně k nahlédnutí a prostudujte si stav celého vrhu! Jedině tak se vyvarujete svého uvedení v omyl například tím, že kupujete štěně jakoby bezvadné a ono má přitom v kontrole vrhu uvedenu vadu skusu, která bude příčinou jeho následného nezařazení do chovu.

• Nevěřte tomu, že vám solidní chovatel předá štěně během pěti minut a téměř „přes plot“. Opak je pravdou! Solidní chovatel vás chce poznat, chce se přesvědčit, že i vy jste ti praví pro jeho štěně. Chce vás podrobně zasvětit do péče o štěně, do jeho výživy i výchovy, chce vám o něm říci své poznatky a dojmy z jeho momentální kondice i své představy o jeho dalších perspektivách. Chce si být prostě jist, že péči o jeho odchovance zvládnete ještě lépe než on sám.

• Nevěřte tomu, že kupní smlouva na štěně je zbytečné zdržování prodeje. Uzavřením podrobné smlouvy, která obsahuje potřebné náležitosti (vzor ZDE), se vyvarujete možným potížím v budoucnu. Jak říkají právníci: Dokud se nic neděje, je smlouva papír k ničemu. Ale jakmile vyvstane problém, je každá smlouva dobrá a to i mezi přáteli! A pamatujte, zjevné vady štěněte musíte reklamovat nejpozději do 3. dnů (např. vadný skus, kterého jste si při přebírání štěněte nevšimli), skryté vady jako chybějící varle, suché oko, hluchotu štěněte a podobně, nejpozději do 6. týdnů. Po uplynutí této doby je reklamování ve většině případů neúčinné, neboť pes se bohužel posuzuje jako věc a vztahuje se na něj reklamační řád.

• Nevěřte pověře, že fena MUSÍ mít alespoň jednou za život štěňata. NEMUSÍ. Je to jedna z nejrozšířenějších fám, která však nemá žádné logické zdůvodnění. Obvykle se říká, že by fena měla mít štěňata, aby byla zdravá. Každý rozumný veterinář by vám měl potvrdit, že jde o pověru, která není podložená vědecky doloženými fakty.  Ujišťuji vás, že moje kníračka se  v pohodě dožila patnácti let bez toho, že by kdy měla štěňata. Byla si krásná i chovná, ale já jsem se rozhodla na ní nechovat (přiměl mě k tomu zákon na ochranu zvířat a zákaz kupírování uší).

•  

• Nevěřte, že si štěně starší 8 týdnů věku už nezvykne na nového majitele! Ne všechna štěňata mají to štěstí, že do dvou měsíců věku najdou své pánečky. Některá si chovatel nechává u sebe záměrně, aby viděl, jak vyrostou a teprve později se rozhoduje, které si třeba nechá. Některá plemena, zejména ta úplně maličká (čivavy, krysaříci a pod.) jdou od rozumných chovatelů až v době, kdy jsou dostatečně připravená na změnu prostředí. Naopak i některá velká plemena pečliví chovatelé raději krmí a vychovávají do vyššího věku, aby měli jistotu, že jejich odchovanci dostanou vše, co je třeba. Tu a tam se štěně k chovateli po nějakém čase vrátí, a nemusí to být proto, že má nějaký nedostatek. Většinou noví majitelé neodhadnou, kolik péče psík vyžaduje, že čůrá a kaká, potřebuje se bavit a není plyšový na klíček. Moudrý chovatel si jen povzdechne, že nového zájemce neodhadl, a co nejdříve bere štěně zpět k sobě a hledá zodpovědnější majitele. To všechno jsou důvody, proč můžete najít inzerát na prodej štěněte ve vyšším věku. Skutečnost je taková, že si pes zvykne na nového pána v jakémkoliv věku, neboť žije přítomností a je-li v dobrých podmínkách, zabydlí se raz dva. Nadto, zejména v zahraničí, je naopak prodej starších štěňat běžnou praxí.

S námi můžete být informovanější a zkušenější hned teď!
Přečtěte si náš seriál Vybíráme štěně... 1, 2, 3, 4, 5
Jaké jsou rozdíly mezi plemeny naháčů? 
Jak je to s naháči a alergiky?
Jak pečovat o naháče?
Víte proč mají chocholky?
 A máme pro vás také seriál o Vystavování....

Přeji vám, abyste se s uvedenými ani dalšími podobnými „lahůdkami“ nikdy nesetkali a pokud se tak náhodou stane, buďte na ně připraveni!

PS. Děkuji za další náměty chovatelce paní Křižanové a dalším...