Modrý květ
Nejlepší chovatelská stanice ČCHP pro rok 2003

Přiznejme si otevřeně, že po dvou loňských vítězstvích, jaká nemají v našem plemeni ani v naší zemi obdobu, jsme dlouho váhali, zda do Dortmundu se skupinou vůbec pojedeme. Všichni, kdo známe kynologické zákonitosti posuzování, víme, že platí: Kdo vyhrál jednou, těžko vyhraje podruhé a kdyby přece jen, pak potřetí zaručeně nezvítězí (viz např. bílý královský pudl - BIS na Crufts a v Amsterdamu, ale v Paříži až třetí). Bylo tedy jen otázkou odvahy a jisté dávky sebevědomí, co s naší účastí uděláme. Ke všemu dvě fenky ze skupiny měly čekat v době výstavy štěňátka, a tak se zdálo, že osud skupiny je zpečetěn.

Jenomže Eyllin Fritschových zvládla hárání, březost i výchovu krásných miminek tak včas, že jsme s jejím účinkováním mohli začít počítat a jestliže jsme připustili nahrazení Ellie Jirky Pospíšila typově shodným Ich. Cennem Modrý květ, začalo se blýskat na časy. Nebýt ovšem ochoty a snahy Lenky Fritschové, která oba své pejsky do skupiny pečlivě připravila, seděli bychom doma. V průběhu jara jsme začali se skupinou počítat a Jitka Hořáková vyřkla definitivní ortel: "Jdeme shánět šaty!" Stejně jako do Paříže nepřipadalo v úvahu, abychom snad použili stejné oblečení. S oběma modely - amsterdamským i pařížským - jsme se oficiálně rozloučili v květnu 2003 v Budapešti, při našich dvou "secvičných". Trojice (bez Jirky Pospíšila a s Cennem místo Eyllin) skončila jednou druhá a podruhé první.

Dva týdny před Dortmundem vyvrcholila naše snaha sehnat vhodné oblečení. Z představy o leskle modrých šatech jsme museli ustoupit pod tíhou modelů dodaných výrobci. Modrá prostě nebyla a když už jsme našli to pravé ořechové, měli v obchodě šaty jen jedny. Ještě štěstí, že ve skupině nechodíme čtyři ženy. Asi bychom vystavovaly v montérkách, těch je všude stejných dost. Vysněnou barvu jsme tedy s lítostí opustili a Jitka mě nacpala do tmavě červeného modelu. Jakmile jsem vyšla před zkušební kabinku, naše "manažerka" na mě mrkla a pravila: "Tak to je přesně ono! Bude bedna!" Druhý model jakoby čekal jen a jen na Markétu a po mírném zkrácení sukní šikovnou švadlenkou jsme měly rázem vystaráno. Zbývalo jen pořídit pánům bílé košile a motýlky v barvě šatů (maličkost, když člověk ví, kam pro ně zajít), s ohledem na silnou konkurenci dalších dvou skupin FCI tentokrát sladit i barvu a tvar dámských účesů a skupina mohla vyrazit.

Těsně před odjezdem jsem se z webových stránek dověděla, že nás čeká konkurence 54 skupin. Zatmělo se mi před očima. Neměla jsem ani odvahu říct to ostatním. Předpokládám, že by nikam nejeli. Zádrhelem bylo i jméno rozhodčího pro naší soutěž. Předem jsme věděli, že Stefan Sinko ze Slovinska naháče prostě nemusí, o čemž se mnozí z nás vícekrát přesvědčili na vlastní kůži. Tím nám k početné konkurenci přibyl další rizikový faktor. Když jsem ve čtvrtek na výstavišti nahlédla do pátečního katalogu (pořadatelé měli k dispozici všechny díly najednou), už se mnou vůbec nebyla řeč a jen jsem tiše úpěla: "Maminko, proč sem vůbec lezeme?!" První dardou byl pohled na nadupané třídy vystavovaných 136 čínských naháčů a druhou přehlídka věhlasných jmen stanic, s nimiž jsme se měli setkat. Mimochodem, všimněte si, že jsme soutěžili se čtyřmi různými skupinami FCI (1, 2, 7, 8) a samozřejmě pokaždé s naší devátou. Další zážitek jsem vstřebávala také dlouho. Ve čtvrteční soutěži skupin se pořadatelům podařil nevídaný kousek. Při vyhlašování vítězů, z asi osmi vybraných skupin, ty "nepotřebné" někdo poslal z finálového kruhu ven, aby nepřekážely. Bohužel, jak se vzápětí ukázalo, omylem vykázal také držitele druhého místa, skupinu pšeničných teriérů! Až se tedy budete dívat na fotky, kde je jen první a třetí skupina, vězte, že tomu tak vskutku bylo a chovatel bude asi překvapen, až mu pořadatelé pošlou pohár a diplom.

V pátek na místě samém už nebylo moc času na žertíky. Po vystavení našich psů ihned přesun do finálové haly, převlek do šatů a zůstalo nám jen pár minut na rychlé opáčko choreografie bez psů. Když se rozcházíme, omlouvám se všem ve skupině, že budu na ploše zase chvíli velet. Ale jinak to nejde, máme-li vypadat stejně. Pak už šup pro pejsky a hurá do jámy lvové.

Nejhůř nám bylo v přípravném kruhu. S pořadovým číslem skupiny 49 jsme měli většinu horkých favoritů před sebou a pěkně jsme na ně viděli. Skupiny nádherných anglických i amerických kokršpanělů i červenobílých setrů, nepřeberně zlatých retrívrů (7 skupin, včetně našich!), luxusní flat-coated retrívři (těm stejnobarevným se to soutěží!), světoznámí tibetší teriéři "von Nama-schu" a další (3 skupiny), dánští buldočci, překrásní cotonci (2x), bišonci, naši havaňáčci, japánci z Ruska, hned za námi druhá skupina čínských naháčů "Tournais" ze Švédska, dvojí papilonci a čivavy. A do toho všeho naprosto nečitelný výraz rozhodčího Sinka, který nás minul bez znatelného pohledu asi pětkrát. "Hm, tak z tohohle mraku pršet nebude", špitali jsme si smutně, když byl rozhodčí zády nebo daleko od nás. Ale vzdát bez boje jsme se nemínili. Už v přípravném kruhu si pan rozhodčí nechal vybrané skupiny předvést v pohybu, jen o nás ani koutkem očka nezavadil. Nakonec nás přece jen nechal proběhnout, ale jen těsně před tím, než začal nástup skupin na plochu. Stačili jsme se tak tak zařadit a už nás pořadatelé vedou podél zdi za tribunami ke vchodu. Varuji Petra a ostatní, že záměrně trochu přibrzdím nástup, abychom měli dost místa před sebou i patřičnou pozornost rozhodčího. Zůstávám stát mezi tribunami a sleduji pokyny pořadatele. Hlášení moderátora vnímám jen jakoby zdáli. Gessinka mi cuká vodítkem, cítí moje odhodlání a už chce vyběhnout. Teď je řada na nás!

"Jdeme!" Skupina vbíhá na plochu, všichni pejskové vzorně nesou ocásky a naše rozestupy nemají chybu. Hala chvíli vydechne překvapením a pak se ozve tolik očekávaný potlesk. Na předvedení v pohybu nemáme moc místa, vždyť jsme pátí od konce. Usedáme na kolena v oblouku haly. Vyrovnat, narovnat záda, blíž k sobě, pozor na nohy psů, ocásky, vodítka. Není toho málo, co je třeba sladit k dokonalosti. Stihli jsme to těsně. Už se blíží rozhodčí. Na jakékoliv zaváhání nebyl prostor. Stojíš? Dobře. Nestojíš? Dosoutěžil jsi. To jsou tvrdá pravidla světové soutěže i konkurence. Rozhodčí dojde k poslední skupině a nečekaně se stejnou cestou vrací zpět. Naštěstí jsou pejskové hodní a zrovna stojí bez hnutí. Z téhle chvíle vzniknou historické fotografie - uvidíte.

Směrem od první skupiny začal nemilosrdný výběr. Lovecká plemena nestačím sledovat, vnímám však vybrané bišonky, naše sousedy. Nás rozhodčí míjí, zcela podle očekávání. No, mohl to být alespoň užší výběr, ale co se dá dělat. Na tvaru naší vyrovnané skupiny se nehnul ani chlup. Ale co to? Rozhodčí se vrací, zdá se mi, že se na setinu vteřiny  očima pousmál a ukazuje gestem na nás. Jak nás rozhodil, se pozná vzápětí. Na plochu ke středu přejdeme dobře, ale pak naše rovnání skupiny připomíná spíše škatulata hejbejte se, protože jsme seřazení v opačném pořadí než potřebujeme. Během chvilky to napravíme a už zase tvoříme skupinu. Všichni se přesouvají na obvod kruhu. Skupiny předvádějí před rozhodčím jednotlivě pohyb tam a zpět. Teď je naše předposlední pozice výhodná, neboť stihnu promyslet taktiku plynulého přesunu naší skupiny. Tiše vysvětlím ostatním, jak to uděláme. A jdeme na to.

V řadě za sebou přicházíme před rozhodčího, zády k němu se musíme na vteřinku zastavit, pak vyrovnat a "Pochodem vchod". Hala tleská. Čelem vzad nám vyšlo dokonale a také směrem k rozhodčímu skupina drží nevídanou řadu. "Zlatý Jirka", pomyslím si a až později se dovídám o skvělé spolupráci Markéty, která v pravý čas zvolala: "Pomalu", aby řada zůstala dokonalá. Za tohle předvedení zaslouží všichni metál! Díky kamarádi, byli jste skvělí! Před rozhodčím se zastavujeme a vzápětí už vedu vzorným obloučkem celou skupinu na naše původní místo. Vybrané týmy musí ještě předvést po obvodu pohyb ve skupině. Brzdí nás grifonci (snad mi prominou) a naše tempo není ideální. Nemohu ale nic dělat, předběhnout jiné skupiny, byť po obvodu a delší dráhou, se dnes neodvažuji. Potřetí na prestižní soutěži klečíme za našimi naháčky a čekáme na ortel rozhodčího. Jak tohle dopadne?

Třetí místo bišonci, druhé místo je naše a první je skupina čtyř krásných černých flat-coated retrívrů ze světoznámé švédské stanice "Almanza". Padesátka dalších skupin zůstává za námi a my si můžeme oddechnout. První místo to sice dnes nebylo, ale tohle druhé je snad nejcennější. Obhajovat dvojí vítězství je strašně těžké a dostanete-li navíc historicky nejpočetnější konkurenci, skutečně to není legrace. Naší třetí úspěšnou účastí jsme se zařadili mezi absolutní světovou špičku chovatelských skupin, kam patří aljašští malamuti del Biaggio, knírači nebo černí teriéři z Ruska, mnohé skupiny ze Švéska a Finska. Každého z nás těší e-maily, SMS zprávy a telefonáty, v nichž unisono zní, že jsme měli vyhrát. Neznám lepší reklamu než povědomí: "To jsou ti číňánci, kteří měli být znovu první".

Nejsem si jistá, zda vůbec někdy dokážeme pochopit, co se nám se skupinou Modrý květ podařilo. Být v Americe, asi by nám příznivci plemene postavili pomník nebo uspořádali karneval s ohňostrojem. Rozhodně bychom jako rekordmané koukali z titulních stránek mnoha časopisů a pan Pospíšil by dostal klíče od města. U nás doma budeme rádi, když se v létě sejdeme na sluníčkem vyhřáté Pospíšilovic zahradě, posedíme, poslzíme si u videa a pamětliví rad Petra Novotného se pochválíme sami. Nebuďte smutní, není to tak tragické! Naštěstí máme spoustu kamarádů, známých a přátel, kteří nám nejen drží palce, pomáhají a povzbuzují nás, ale věnují čas i tomu, aby nám vyjádřili své uznání a podělili se s námi o svou radost. Díky vám všem!

Ať si každý myslí, co chce, ale slyšet v cizí zemi "Chinese Crested Dog - Czech republic, Prague", to pro nás byla vskutku rajská hudba. Naše účast na tak prestižní výstavě byla velmi pravděpodobně poslední. Všechny fenečky se chystají na své mateřské radosti a Cenn si jistě užije dalších výstav sám. 30. května 2003 tedy skončila historická etapa chovu a vystavování čínských chocholatých psů z Čech. Za námi jsou nesmazatelné zápisy do českých i světových tabulek dějin kynologie. Teď je vše na vás ostatních: "Následujte nás a buďte ještě lepší!"

S pozdravem všem a s co nejsrdečnějším poděkováním za každou společnou vteřinu mým milým "Modrokvítkům"

Libuška a Gessi Modrý květ, e-mail

P.S. Na World Dog Show v Dortmundu 2003 uspěly chovatelské stanice na stupních vítězů takto:
5x se umístilo Finsko (2x 1., 1x 2., 2x 3.),
4x Švédsko (2x 1., 1x 2. a 1x 3.)
1x Česká republika a Belgie (obě 2. místo)
1x Itálie (3. místo). 

Dortmund - photo by Roberto:

Chovatelská stanice Modrý květ - stručná faktografie a soutěžící v Dortmundu 2003: 
Ich. Gessi Modrý květ (* 2.6.2000), 10x champion, 4x BIG, 36x BOB, 31x CACIB ...
(Ich. Gingery´s Krimson N Clover x Etna Sasquehanna),
maj: Ing. Libuše Brychtová (ch.s. z Haliparku)
Ich. Cenn Modrý květ (*2.12.1997 ) Champion of champion´s, 5x champion, 3x BIG, 28x BOB, 20x CACIB...
(Ich. Moonswift Blue Devil x Etna Sasquehanna)
maj. Lenka Fritschová (ch.s. Pupo-Haichi), vedl Petr Fritsch
Ich. Francesca Modrý květ (* 25.11.1999), 2x champion, 1x res. BIG, 5x BOB, 5x CACIB, Národní vítěz ...
(Ich. Moonswift Prince Dante x Ich. Bára Modrý květ),
maj. Ing. Markéta Šimečková (ch.s Prague Limit)
Ich. Eylin Modrý květ (* 12.7.1999), 3x champion, BOB, 4x CACIB, European winner 2002...
(Ich. Gingery´s Krimson N Clover x Ich. Beggy Modrý květ),
maj. Lenka Fritschová (ch.s. Pupo-Haichi), vedl Jiří Pospíšil

Pozn: ve skupině se celkem předvedlo 5 interšampionů: Cenn, Ellie, Eyllin, Francesca a Gessi Modrý květ.

Umístění chovatelské skupiny: (druh, místo, datum, umístění, posuzovatel, stát)
MVP Litoměřice 27.05.2001 - 1. místo (Mgr. B. Ovesná, ČR)
MVP Brno 01.07.2001 - 3. místo (M. Václavík, ČR)
MVP M. Boleslav 09.09.2001 - 3 . místo (P. Řehánek, ČR)
MVP Č. Budějovice 14.10.2001 - 3. místo (V. Adlt, ČR) 
MVP Nitra (SR) 04.11.2001 - 2 místo (V. Javorčík, SR)
WDS Amsterdam 06.07.2002 - 1. místo (E. Wieldraaijer, Holandsko) 46 skupin (FCI 1+9)
EV Paříž 11.11.2002 - 1. místo (S. Kirsbichler, Austria) 38 skupin (FCI 2+9)
CACIB Budapešt 17.5.2003 - 2. místo (András Koros, Hungary, všechny skupiny FCI!)
ATK Budapešť 18. 5.- 1. místo (Liliane de Ridder Onghena, Belgie)
WDS Dortmund 30.5.2003 - 2. místo (Stefan Sinko, Slovenia) 52 skupin (FCI 7+8+9)

04.06.2003 L. Brychtová