Vystavování psů - 9.

* Předchozí díl 8. - Výstavní taktika 2

3. Rady vskutku taktické

Taktika předvedení psa je nedílnou součástí předvedení a informace, které si nyní přečtete, nenajdete v žádné jiné brožuře (kromě mojí, která již několikrát vyšla v Klubu chovatelů Kavalír a King Charles španělů Praha) ani v knize. Vychází totiž ze zkušeností, které se předávají jen velmi sporadicky, ústně nebo jen v útržcích. Tak si je užijte, učte se a pilně pracujte.

Předně. Na výstavu jedete zajisté proto, abyste předvedli svého nádherného psíka, nikoliv sebe. Ale! Vaším předsevzetím a úkolem zároveň je udělat vše pro maximální úspěch svého svěřence. Tomu je nutné podřídit veškeré vaše chování i jednání na výstavě a zejména ve výstavním kruhu. Kromě výše uvedeného jdete dělat reklamu své péči o psa, své výchově a budete úročit práci všech, kteří mají k psíkovi bližší vztah. To znamená především chovateli, majiteli krycího psa a všem, kdo se s vámi o psíka starají (manželka krmí od rána do večera, děti chodí se psem běhat, tchýně jej pravidelně obdivuje a cpe sladkostmi, tchán zdokonaluje spaní na gauči, tetička vyšívá krajkové polštářky, strýček soustruží dřevěné aportky a podobně).

Jakmile vstoupíte do výstavního kruhu, neměli byste se soustředit nic jiného než svého psa a na rozhodčího. Částečně musíte vnímat také své nejbližší sousedy vystavovatele. Toť vše. Neměli byste se nechat rozptýlit poznámkami diváků ani jiných majitelů či chovatelů (často bohužel nejapnými, tu a tam urážlivými či plnými závisti). Slabší nátury svou účast ve výstavním kruhu časem vzdají, silnější vydrží a nenechají si vystavování, jako svého koníčka, nijak zprotivit. Naopak si v něm najdou zalíbení a prima zábavu pro sebe i svého psa.

Po vstupu do kruhu si obhlédněte situaci (z katalogu víte, zda půjdete první, poslední nebo ve středu soutěžících) a zaujměte vhodné místo. Zařadit se musíte podle pořadového čísla, ale v rámci umístění řady vystavujících se dá ledacos ovlivnit. Velmi výhodné z hlediska pohybu v kruhu je být první nebo poslední. Z krajního místa máte možnost ideálně volit tempo klusu, místo pro postoj psa a taktiku svého pohybu v kruhu. Vzhledem k tomu, že rozhodčí si v průběhu posuzování psy často řadí podle jejich předpokládaného umístění, čeká při tomto přeřazování každého z vás i úloha nejtěžší, úloha vystavovatele uprostřed řady. Probereme si nyní jednotlivé pozice.

Jste-li první, dbejte na to, abyste ostatní vystavovatele nebrzdili zbytečně pomalým tempem. Raději si poněkud zkraťte dráhu a jděte více ke středu kruhu, čímž svůj pohyb bez prudkých změn dostatečně zrychlíte. Je to pěkná ukázka ohleduplného chování vystavovatele. Z prvního místa musíte dávat dobrý pozor na rozhodčího a na jeho pokyny, protože se podle vás řídí ostatní. Přemýšlejte u toho! Dá-li rozhodčí například pokyn k zastavení a vy máte možnost ujít ještě metr či dva metrů vpřed například v létě do stínu (namísto okamžitého zastavení na sluníčku), popojděte si ještě. Stejně tak se kousek přesuňte z místa, kde je za výstavním kruhem nepříjemný pes nebo jiný rušivý element (paní s párkem, fenka "po hárání" a pod.).

Jako poslední v poli máte vynikající možnost určit vhodné tempo pohybu pro svého psa bez omezení ostatními vystavovateli. Musíte si ovšem na začátku pohybu nechat odstup od předchozího psa pro případ, že by tento byl nepříjemně pomalý. Dále vám stačí sledovat psy před vámi a máte hotovo. Samozřejmě se může stát, že vás v malém kruhu zanedlouho doběhne "první" vystavovatel a v tu ránu už musíte být v myšlenkách připraveni na eventualitu: "Jsem uprostřed"!

Většinou vás ale čeká místo ve středu pole. Co teď? Musíte především včas odhadnout zkušenost vystavovatele před vámi. Při pohybu totiž mohou nastat tři situace. Vystavující před vámi:

1. jde v ideálním tempu

2. jde příliš rychle a mezi vámi vzniká nepříjemná mezera

3. jde příliš pomalu a brzdí vás

V prvním případě máte po starostech a můžete se zcela soustředit na svého psa. V druhém případě si zkraťte dráhu a ztrátu plynule dojděte. U případu třetího si musíte naopak dráhu maximálně prodloužit a využít každého centimetru prostoru. Jděte proto až těsně u hranice kruhu, důsledně procházejte také rohy kruhu. S prodloužením dráhy získáte tolik potřebnou správnou rychlost a vystavovatelé jdoucí za vámi se, pokud jsou chytří nebo tímto seriálem vzdělaní, za vás s úlevou přidají.

Další nebezpečí při pozici ve středu pole na vás číhá v podobě vystavovatele jdoucího za vámi. Ne vždy je to vystavovatel zkušený s dobře připraveným psem. Můžete tedy očekávat, že vám bude jeho pes "šlapat na paty", to v lepším případě. V horším případě se jeho pes bude plést do cesty až vašemu psovi a bude jej rušit. Řešením je otočit se na vašeho následovníka a slušně jej požádat, aby za vámi dodržoval odstup. Většinou se pak situace zlepší. Co ovšem udělat v případě, že za vámi jdoucí osoba jde jako ve snách, na podněty nereaguje a cestu si razí jako tank? Klidně a bez obav ji nechte, aby vás předehnala a nezoufejte, že jste se posunuli o místo zpět. Rozhodčí nebo vedoucí kruhu brzy zajistí, aby byla osoba vystavující stylem "hon na medvěda" zařazena na některou ze zadních pozic nebo ji pro jistotu před ohrožením zdraví zastaví.

Přestože u naháčků není běžné, aby se psi navzájem nesnesli, proberme si pro úplnost i situaci, kdy váš pes a pes sousedního vystavovatele k sobě nepojmou sympatie (může se to stát někdy u fen, je-li jedna z nich krátce po hárání nebo u psů, kteří se cítí být sociálně stejně silní). V takovém případě se snažte udržet maximální rozumný odstup od sebe za pohybu a při postoji stavte psy tak, abyste jim na sebe navzájem kryli výhled. Pravdou ovšem je, že někdy se naopak velice vyplatí postavit dva psy v bezpečné vzdálenosti proti sobě, neboť si vzájemně imponují a jejich postoje vypadají skvěle. To je ovšem otázka odhadu chování psů a citu pro situaci.

Ať se sejdete v jakékoliv konkurenci, měli byste k sobě být navzájem ohleduplní. Nechte si kolem sebe dostatek místa, nešlapte si na záda, v postoji nelepte psy na sebe. Zbytečně se rušíte a je to úplně zbytečné. Z perliček jeden příklad za všechny. Není to tak dávno, kdy jsem se ve finálové soutěži dostala mezi dva zaryté soupeře. Oba věděli, že jim budu velkou konkurencí, ale nedokázali svou nevraživost potlačit a domluvit se. Výsledek se samozřejmě dostavil. První dvojice v pohybu mírně zaostala, druhá té první svou rychlostí „šlapala na paty“. První pes se tudíž neklidně otáčel na druhého a ten mu na oplátku čichal na zadek. Nepomohla ani rozhodčím nařízená výměna míst obou psů. A výsledek? Moje fenka, které jsem udělala dost místa i dostatečnou vzdálenost od obou soupeřů, si běhala v klidu a s přehledem zvítězila podle přísloví: „Když se dva perou, třetí z toho má užitek“. Tak si to pamatujte a snažte se chovat sportovně. Každému se totiž jednou jeho lumpačinky vrátí ...

 © Ing. Libuše Brychtová  29. 01. 2004

Příští týden - Lekce 10: Výstavní taktika 4.